Hranická propast: Díra do pekel

Hranická propast se nachází v Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic na Moravě. Je to nejhlubší propast na území České republiky a patrně i jedna z nejhlubších propastí v celé Evropě. Nikdo však dodnes netuší, jak je vlastně hluboká.

Podle pověsti vznikla Hranická propast v místech, kde se propadl do země svatební kočár rytíře Michala z nedalekého hradu Svrčova a jeho mladé ženy, bývalé vdovy po zemanovi z tvrze v blízkém Ústí, kterého prý rytíř Michal z chlípné touhy úkladně zavraždil. Novomanželé se možná propadli až do pekel a hlubokou díru ve vápenci pak zalila voda. Její tmavá hladina leží 69,5 metru pod vrcholem skalní stěny. Víc však milovníky tajemna a speleology láká to, co se skrývá pod touto hladinou.
Hranickou propast, nazývanou také Kmotrova tůň, Kmotrův Důl, Kavčí nebo Teplická propast, zanesl roku 1627 do své mapy Moravy i Jan Amos Komenský. Prvním, kdo se hloubku propasti pokusil změřit byl prý jakýsi dobrodruh jménem Mára. Měřit Hranickou propast je však velký problém. Nejedná se totiž o jednu kolmou puklinu, ale o celý systém puklin, tvořený nejprve šikmými a pak teprve svislými prostorami. Pod vodou navíc leží větve, padlé kmeny a kdoví co ještě. Ve středověku se prý dokonce do propasti házeli odsouzení k smrti a je známo, že zde svůj život skončila řada sebevrahů. V roce 1903 tu s pomocí olovnice naměřili hloubku 36 metrů, což je, jak se později ukázalo, jen hloubka povrchového jezírka. V 60. letech se do propasti poprvé ponořili potápěči a v roce 1968 se jim podařilo sestoupit do hloubky 88 metrů. V roce 1980 spustil do Hranické propasti speciální sondu Jiří Pogoda a dosáhl s ní hloubky 260 metrů. Toto měření však nebylo uznáno za oficiální, protože se uskutečnilo jaksi "na divoko", bez přítomnosti odborníků. V roce 1981 sestoupili Luboš Benýšek a Fraňo Travenec do hloubky 110 metrů a roku 1993 provedl sólový sestup belgický jeskyňář Michel Pauwels. Dostal se až do rekordních 155 metrů.
O dva roky později byl do Hranické propasti spuštěn dálkově řízený robot Hyball firmy Hydrovision z Anglie. Modul sestoupil až do hloubky 204,6 metru a cestou pořídil zajímavou videodokumentaci. Jde o zatím nejhlubší, vědecky zdokumentovaný ponor. K dalšímu pokusu o změření dna Hranické propasti došlo loni v létě. Trojice potápěčů při něm sestoupila do sedmdesátimetrové hloubky, kde začala pomalu rozvinovat 150 metrů dlouhé lano, zatížené olůvkem. Podařilo se jí ho vymotat celé, aniž se dotklo dna...
Jak je tedy Hranická propast hluboká? Speleologové krčí rameny. Dno může ležet jen pár centimetrů pod největší naměřenou hloubkou. Může ale také být daleko hlouběji. Podle geologů sahá mocnost zdejších vápencových vrstev možná až do osmi set metrů. A to už není pro potápěče. Jestli se na dno Hranické propasti někdy někdo podívá, bude to zřejmě jen oko automatického průzkumníka.

Prameny:
Petr Týfa: Kam až sahá Hranická propast?
Hranická propast - nejhlubší místo ve střední Evropě
Petr David - Vladimír Soukup: Za strašidly do lesů a skal. Praha: Euromedia Group, k.s. - Ikar, 2006 

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 12. srpna  2007 v 11:40       rubrika: Paleontologie a geologie

    Ichnofosilie: stopy v kameni

    V geologickém záznamu Země se vedle přímých fosilních pozůstatků organismů dochovaly i zkamenělé stopy po jejich aktivitách. Hovoří o tom geolog Radek Mikuláš (repríza z ledna 2006).

     
  • 8. července  2007 v 11:20       rubrika: Paleontologie a geologie

    Počátky savců

    O tom, jak se žilo savcům ve stínu dinosaurů a také o tom, čím se nejstarší předchůdci dnešních savců od dinosaurů odlišovali, hovoří paleontolog Oldřich Fejfar. Jeho povídání jste v premiéře mohli slyšet v březnu roku...

     
  • 24. června  2007 v 11:15       rubrika: Paleontologie a geologie

    Tišnov: Vyhlodaný vrch Květnice

    Trvalo dlouhých sedm let, než se jeskyňáři prokopali z Královy jeskyně do Tišnovského dómu. Obě tyto krásné podzemní prostory leží pod vrchem Květnice u Tišnova na Brněnsku a ví se o nich teprve krátce.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas