Lakové obtisky sedimentů

Rozhovor s geologem Ivanem Doležalem.

Neobvyklé spojení náhody, vědy a umění - to jsou lakové obtisky sedimentů; zvláštní artefakty v podobě závěsných obrazů, uchovávajících neopakovatelný záznam půdního profilu. Jde o průřez vrstvami usazených hornin, sedimentů, a v podstatě tedy i o jakýsi průřez minulostí místa. Lakovými obtisky sedimentů se u nás zabývá právě geolog Ivan Doležal...
 

Lakový obtisk sedimentu O čem všem sedimenty vypovídají?

K sedimentárním horninám, jak je nazýváme v geologii, patří takřka všechno, co vidíme kolem sebe - písek, hlína, rašelina nebo jíl. I vám se může stát, že se zajdete podívat někam do pískovny a na stěně tam uvidíte něco bizarního nebo prostě jen zajímavého; nějaký barevný průsak, zajímavé zvrstvení a nebo různě poskládané kamínky. Sedimenty obecně zachycují i mnohé významné geologické pochody. Můžeme v nich najít různé zlomy, vyskytují se v nich drahé kameny, v jižních Čechách i vltavíny. Sedimenty tak poskytují geologický záznam, který je mnohdy ještě atraktivní. Zvláštní kapitolou je archeologie. Právě různé hlíny, písky nebo štěrky jsou obvykle nositeli archeologických nálezů. Tam má potom samozřejmě jakákoliv hmotná dokumentace profilů cenu zlata.

Jak se ta dokumentace provádí?

O té metodě se kupodivu mnoho neví, a to nejen v Čechách, ale ani v Evropě, přestože byla vymyšlená už v roce 1938 v Německu, profesorem geologie a paleontologie hamburské univerzity Voigtem. Je to metoda, která umožňuje nakonzervovat a sejmout část profilu, tvořeného sypkými materiály. Největší depozitář těchto profilů, které jsme v Čechách označili pojmem lakový obtisk (v Německu jim říkají Der Lakfilm, tedy "lakový film"), se nachází právě v Hamburku, na univerzitě. Mají tam stovky profilů z celého světa; hlavně z období před druhou světovou válkou a potom z 50. a 60. let.

 

Lakový obtisk sedimentu Můžete prozradit něco o samotné technologii? Jak se lakové obtisky vyrábějí?

Technologie je relativně jednoduchá co do metodiky, je ale velice pracná. Je to prosté. Dorazíte na místo, třeba do pískovny, a na stěně tam objevíte zajímavé zvrstvení nebo zlom. Část stěny, která většinou nebývá větší než metr čtvereční, se nejprve očistí. Potom se stěna nastříká speciálním lakem, nechá se uschnout a na tuto zpevněnou část se stejným lakem přilepí řídká tkanina - dejme tomu gáza. Všechno se to znovu nechá uschnout a potom se gáza odkope nebo strhne. Na gáze přitom zůstává přilepený přibližně půlcentimetr primárně naimpregnovaného profilu. Alfou a omegou úspěchu je vícesložkový speciální lak a zároveň i dodržení určitých teplotních podmínek. Potom následuje vlastní zpracování obtisku, které představuje dlouhé dny a někdy i týdny práce.

Jaká je úspěšnost? Podaří se vám pokaždé sejmout obtisk bez potíží?

Lakovými obtisky se zabýváme skoro deset let, ale dodneška se nám nepodařilo dosáhnout stoprocentní úspěšnosti. Z každých deseti profilů se nám jeden až tři obtisky jednoduše rozpadnou. To samo o sobě není tak špatné; horší je, že nevíme proč se rozpadly. Roli v tom může hrát vlhkost a nebo třeba i hůř namíchaný lak. My si totiž na každý profil mícháme jiný - podle charakteru materiálu; zda se jedná o písky, štěrky, rašelinu nebo o materiál jílovitější.

 

Lakový obtisk sedimentu. Ještě jsem neřekli, k čemu všemu mohou být lakové obtisky dobré. Jaké je jejich užití, pomineme-li jejich účel dokumentační?

Poskytují samozřejmě tu tzv. hmotnou geologickou, archeologickou či paleontologickou dokumentaci, ale v zahraničí jsou hodně využívány i těžebními společnostmi. Ty s pomocí obtisků dokumentují zajímavé partie ložiska a používají je i k vlastní prezentaci a prezentaci zmíněných ložisek - třeba na výstavách. I my se v současnosti pokoušíme vytvořit v Praze jakousi stálou expozici těchto profilů, lakových obtisků, aby je měli možnost vidět i lidé, kteří se s nimi zatím nesetkali. Lakové obtisky stále ještě nejsou příliš rozšířené.

A ta expozice by se měla otvírat letos na podzim...

Ano. Po deseti letech práce už to skutečně vypadá, že přímo v centru Prahy, na Smíchově, budeme mít galerii, kde bude k vidění právě stálá expozice lakových obtisků, které budou dokumentovat přední česká ložiska písku, štěrků a dalších hornin a minerálů.

Zbývá dodat, že pražská Galerie DOLMAT se stálou expozicí lakových obtisků by měla fungovat od letošního září.

Frederik Velinský
Na fotografiích P. Korbela z depozitáře společnosti Tekaz s.r.o., které nám laskavě poskytl Ivan Doležal jsou obtisky pliocenních štěrků vildštejnského souvrství ze štěrkovny Dřenice u Chebu. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 12. srpna  2007 v 11:40       rubrika: Paleontologie a geologie

    Ichnofosilie: stopy v kameni

    V geologickém záznamu Země se vedle přímých fosilních pozůstatků organismů dochovaly i zkamenělé stopy po jejich aktivitách. Hovoří o tom geolog Radek Mikuláš (repríza z ledna 2006).

     
  • 8. července  2007 v 11:20       rubrika: Paleontologie a geologie

    Počátky savců

    O tom, jak se žilo savcům ve stínu dinosaurů a také o tom, čím se nejstarší předchůdci dnešních savců od dinosaurů odlišovali, hovoří paleontolog Oldřich Fejfar. Jeho povídání jste v premiéře mohli slyšet v březnu roku...

     
  • 24. června  2007 v 11:15       rubrika: Paleontologie a geologie

    Tišnov: Vyhlodaný vrch Květnice

    Trvalo dlouhých sedm let, než se jeskyňáři prokopali z Královy jeskyně do Tišnovského dómu. Obě tyto krásné podzemní prostory leží pod vrchem Květnice u Tišnova na Brněnsku a ví se o nich teprve krátce.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas