Pohledy do dávných časů
Rozhovor s tiskařem a amatérským výtvarníkem Jiřím Svobodou o výstavě v Okresním muzeu v Mostě.
Od 6. června 2002 si v Okresním muzeu v Mostě můžete prohlédnout výstavu, nazvanou Pohledy do dávných časů. Čtyři amatérští výtvarníci tu vystavují své obrazy, kresby a dokonce i modely vymřelých živočichů. Jedním z nich je i Jiří Svoboda, profesí tiskař, jinak autor kreseb a maleb, které v sobě nezapřou inspiraci klasikem české i světové paleontologické rekonstrukce, Zdeňkem Burianem. A právě Jiřího Svobody jsem se zeptal, kdo onu mosteckou výstavu vlastně vymyslel, čí byla ta prapůvodní idea?
Na nápad jsme přišli společně s preparátorem mosteckého muzea Jaroslavem Bažantem, který vyrábí modely vymřelých obojživelníků a ryb; já maluji obrazy. Právě my dva jsme se domluvili na společné výstavě, abychom veřejnosti představili, čím se zabýváme, i když amatérsky. Aby nám to všechno neleželo jen tak doma v šuplíku.
Na výstavě jsou však i práce dalších výtvarníků...
Vystavuje tady ještě Miroslav Horčička z Ústí nad Labem a Arnošt Hanák z Bohumína. S těmi jsme se seznámili díky Společnosti přátel Zdeňka Buriana. Rozeslal jsem plakát, abych oslovil lidi, kteří se amatérsky zabývají pravěkými rekonstrukcemi. A oni dva se přihlásili. No a dohromady jsme pak připravili výstavu.
Máte přehled, kolik je celkem v republice výtvarníků, kteří se takto programově, i když možná amatérsky hlásí k odkazu Zdeňka Buriana?
Před pěti lety se mi ozvali čtyři, to jsou členové Společnosti přátel Zdeňka Buriana. Pak je tu ještě Juraj Gulvár, ten je ze Slovenska a učil se přímo u Zdeňka Buriana...
Pojďme už ale k vaší výstavě. Na první pohled to vypadá, že na ní převažují kresebné či malířské rekonstrukce pravěkých zvířat, spíše než rostlin... Vývoj člověka chybí úplně. Jaká období vývoje Země jsou na výstavě nejvíce zastoupena?
Nejsou tam pouze rekonstrukce zvířat, ale jsou tam i obrázky z prekambria, z období utváření pevniny - od pana Hanáka. Pak je to kambrium a bezobratlí, devonské, silurské moře a potom karbon a obojživelníci; těch je opravdu hodně. Nechybí dinosauři a pterosauři... Je tam skoro všechno, dá se říct. Chybí snad jedině první ryby... Je to ale spíš náhodný výběr, nic systematického.
Vy se na výstavě prezentujete jako specialista na nejstarší období. Je to skutečně to hlavní, čím se zabýváte?
Není. Nejvíc mě zajímají obojživelníci a savcovití plazi. Dinosauři už tolik ne, je jich všude plno.
Proč zrovna savcovití plazi? Čím jsou pro vás zajímaví?
Těžko říci. Vypadají zrůdněji než dinosauři, je jich hodně druhů. Prostě se mi líbí.
Jsou pro vás tedy zajímavější z výtvarného hlediska?
To určitě.
Dělat podobné rekonstrukce je velice složité, z čeho při malování nebo kreslení vycházíte?
Jak jsem říkal, jsme amatéři a naše rekonstrukce jsou amatérské. Žádné zvláštní znalosti anatomie nemáme, malujeme podle koster a vůbec podle všeho, co je k sehnání. Když je kostra pěkná, ledacos si domyslíme, inspirujeme se i cizími rekonstrukcemi. Čerpáme ze všeho možného.
Zkoušíte vejít v kontakt i s paleontology?
Ještě jsme to neudělali. Jen pan Bažant posílal fotografie svých obojživelníků zesnulému profesorovi Zdeňku Špinarovi, a ten mu odepsal, že jsou jeho rekonstrukce přesné. Arnošt Hanák zkusil zajít za panem Fejfarem, ale na ničem konkrétním se nedohodli. Byl se svými rekonstrukcemi i na Karlově univerzitě, kde mu řekli, že je to pěkné a přesné. Šlo konkrétně o hlavy savců, přesněji slonů. Nějaký výraznější zájem ale neměli.
Na výstavě jsou obrazy, kresby; jsou tam i modely a návštěvníka asi nejvíc zaujme velký model srstnatého nosorožce, jehož autorem je Jaroslav Bažant. Vyrobil ho z velice zvláštního materiálu.
Malé modely dělá z moduritu, ty větší, jako je právě srstnatý nosorožec ze sádry, smíchané s pilinami, kterou nanáší na drátěnou kostru. Celé to potáhne velbloudí srstí; dostává ji ze zoologické zahrady. Je to ta srst, co velbloudi ztrácejí, když línají. Na modelu vypadá skoro jako pravá.
V geologické expozici mosteckého muzea má Jaroslav Bažant i model mamuta. V tisku se psalo, že se chystá vyrobit i mamuta v životní velikosti. O tom něco víte?
Co vyšel ten článek jsem s ním ještě nemluvil. Ale při nejbližší příležitosti se ho zeptám, jestli to myslí vážně.
A ještě bychom měli dodat, dokdy vaše výstava potrvá?
Skončí 3. září.
Frederik Velinský
Vyobrazení pravěkých zvířat od Jiřího Svobody, modely od Jaroslava Bažanta.
DODATEK:
Jaroslav Bažant se prý na výrobu mamuta v životní velikosti nechystá. Podle jeho vlastních slov by ho nebylo v muzeu kam postavit. A té sádry a velbloudů...
