Rychnovský vrch: Kopec, který duní
Poblíž Rychnova na Moravě, mezi Moravskou Třebovou a Lanškrounem, se tyčí Rychnovský vrch. Zajímavým ho činí nejen občasný výskyt jezírek na vrcholu, ale i tajemné dunění, které se kdysi tu a tam ozývalo z jeho útrob.
Už roku 1840 přijel záhadný jev zkoumat německý mineralog Glocker. Místní lidé mu vyprávěli, že zvláště před bouří bývá ve směru od Rychnovského vrchu slyšet hřmění, které je však od bouře snadno odlišitelné. V kraji se dokonce říkalo: "Hora rumpluje, přijde bouřka." Místní byli přesvědčeni, že hora je plná vody. Glocker sám dunění neslyšel, vystoupil však na vrchol kopce a zkoumal tamní jezírka. Přitom zjistil, že z vodních tůní vystupují bubliny, které pokrývají hladinu jako perly. Došel proto k závěru, že za dunění je zodpovědná bahenní sopka, z níž uniká plyn.
Roku 1843 se poblíž nedalekých Třebovic hloubil tunel olomoucko-pražské dráhy a dělníci si tajemného burácení povšimli také. V podzemí bylo dokonce slyšet lépe než na povrchu. Glocker na základě těchto poznatků rozvíjel dál svou teorii "plynového vulkánu" a své závěry roku 1845 zveřejnil v odborném tisku. Jeho článek rozpoutal mezi vědci své doby rozsáhlou diskusi. Glockerovy názory byly vesměs zpochybňovány a zvukové jevy se vysvětlovaly například změnami atmosférického tlaku. V roce 1858 zkoumal Rychnovský vrch pozdější významný vídeňský geolog Tschermak. Toho zaujala především existence vrcholových jezírek ze zadržované dešťové vody, která by na kopci vůbec neměla být, vzhledem ke strmému sklonu horninových vrstev a četným puklinám na hřbetu kopce. Našli se však i další svědkové, kteří potvrdili existenci záhadného dunění.
V roce 1902 se tajemným podzemním hřměním zabýval další vídeňský geolog Tietze. Nepovažoval za správné "detonační fenomén" Rychnovského vrchu popírat, jak se asi často dělo, a pokusil se jej vysvětlit. Napadlo ho, že se v kopci možná vyskytují nějaké velké dutiny, a že dunění může být působeno pukáním nebo řícením hornin a pády velkých balvanů uvnitř těchto dutin. Uvažoval také o vlivu změn atmosférického tlaku nebo dokonce o lokálních zemětřeseních v souvislosti s tektonickými pohyby na zlomech. Nic z toho se však nepodařilo prokázat - nejspíš se o to ani žádný z vědců nepokoušel. V té době bylo ještě tu a tam podzemní dunění v kopci slýcháno. Záhadný jev zdá se definitivně vymizel počátkem 40. let minulého století. Po druhé světové válce už nikdo v okolí Rychnovského vrchu žádné "rumplování hory" neslyšel. Vysvětlit se ho nepodařilo a pravděpodobně nikdy nepodaří. Některá tajemství si země nechává pro sebe.
Frederik Velinský
Pramen:
Skořepa, Hynek: Podorlická pahorkatina - kraj tajemných kopců, Živa 6/2005.
Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Otepluje se a přitom nám mrznou stromy.‘ Na výkyvy teplot si musíme zvykat, říká Hruška z Akademie věd
-
Motiv střelce z filosofické fakulty nebyl ovlivněn duševní poruchou, potvrdila státní zástupkyně
-
Procházková: Feriho kauza ukázala, že soudy jsou empatičtější a politici nejsou nedotknutelní
-
Volejbalisté Českých Budějovic slaví mistrovský titul. Ve finále porazili Lvy Praha poměrem 3:1 na zápasy