Středomořské tsunami

Obrovská asijská katastrofa, která se koncem loňského roku tak či onak dotkla doslova celého světa, zvýšila zájem veřejnosti o podmořská zemětřesení a obří vlny tsunami. Obyvatelé snad všech přímořských oblastí světa se ptají - může se něco podobného stát i u nás? Pokud tito lidé žijí v oblastech seismicky aktivních, vědci jim nemohou odpovědět nic jiného, než "ano".
Obří vlna tsunami se může zdvihnout třeba i ve Středozemním moři. I pod ním procházejí rozhraní, na kterých se stýkají jednotlivé litosférické desky. Zemětřesení nebo erupce sopek tu nejsou řídkým jevem.
Asi 1400 let před Kristem, plus minus nějaké to desetiletí, došlo dokonce ve Středomoří možná k největší přírodní katastrofě historických dob; to když na dnes řeckém ostrově Théra v Krétském moři vybuchla sopka. Jak prokázaly výzkumy geologů a seismologů, vulkán byl při explozi zčásti rozmetán a část se ho propadla pod mořskou hladinu. Vzápětí se zvedla obří vlna tsunami a obrovskou rychlostí se rozběhla po Středomoří. Maximálně půl hodiny po výbuchu dosáhla pobřeží Kréty a nelze pochybovat o tom, že ho strašlivě zpustošila. O tom, do jaké míry tato událost zasáhla známou krétskou mínójskou kulturu, jejíž četná sídla, včetně slavného paláce v Knóssu, se nacházela i na severním pobřeží, se vedou nekončící diskuse. Jisté je, že právě v tomto období se mínójské paláce i další krétská centra ocitají v troskách.
Poněkud přehlednější je situace po přelomu letopočtu. Odborníci uvádějí, že za poslední dvě tisícovky let prošlo Středozemním mořem asi dvacet vln tsunami. V roce 365 zpustošila obří vlna způsobená podmořským zemětřesením pobřeží Sicílie i Egypta a podle seismologů musela zahubit desetitisíce lidí. Roku 551 zasáhla jiná ničivá vlna pobřeží dnešního Libanonu a Sýrie. Ve 14. století opět utrpěl Egypt. V roce 1908 byla vodou z moře těžce zasažena italská Messina. Zatím poslední, ovšem jen malá "tsunami" zasáhla v květnu 2003 Baleárské souostroví a pobřeží Francie; moře tehdy zdvihlo zemětřesení v alžírském Bumerdesu. Vlna způsobila jen malé škody a nikoho nezabila ani nezranila - měřila nanejvýš 1,5 metru.
Obecně se dá říci, že zemětřesení ve Středozemním moři dosahují podstatně nižší intenzity, než podobné jevy v Tichém či Indickém oceánu. Vodní plocha Středozemního moře je také podstatně menší, takže zdejší tsunami nemá šanci dosáhnout takových rozměrů jako ta oceánská. I přesto zejména francouzští seismologové upozorňují, že při obzvlášť katastrofickém scénáři by mořské vlny mohly dosáhnout až k městu Arles, 25 kilometrů ve francouzském vnitrozemí.
Tragické události v Asii tak nutí k zamyšlení i obyvatele Středomoří. Možnosti vzniku ničivých vln tsunami a frekvenci jejich výskytu začínají studovat francouzští vědci i Řekové. Ti by také rádi ve Středozemním moři vybudovali výstražný systém, podobný tomu, který už léta úspěšně funguje v Pacifiku.
Bohužel jenom tam.

Frederik Velinský

Prameny:

Zpráva ČTK/AFP (29. prosince 2004)
Bartoněk, Antonín: Zlatá Egeis. Praha 1969.
Kukal, Zdeněk: Atlantis ve světle moderní vědy. Praha 1978.
Velinský, Jaroslav: Případ Atlantis. Libouchec - Říčany u Prahy 2001.

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.