Tišnov: Vyhlodaný vrch Květnice

Trvalo dlouhých sedm let, než se jeskyňáři prokopali z Královy jeskyně do Tišnovského dómu. Obě tyto krásné podzemní prostory leží pod vrchem Květnice u Tišnova na Brněnsku a ví se o nich teprve krátce.

Králova jeskyně byla objevena 28. května 1972, kdy do jedné zasuté prolákliny na Květnici zapadl pes, pronásledující jezevce. Krasovou jeskyni, bohatě zdobenou krápníky, pojmenovali po čestném občanu města Tišnova Aloisi Královi, objeviteli Demänovských jeskyní na Slovensku. Speleologové časem našli i další prostory, které na Královu jeskyni navazují. V roce 1984 to byla Dobišarova jeskyně, kterou zdobí tenounké krápníky, zvané brčka, o délce až 160 centimetrů, o pět let později Hrozivý dóm a také Tišnovský dóm - podzemní prostora dlouhá 35 a široká zhruba 20 metrů, přístupná původně jedině s pomocí traverzů; navíc úzkými a bohatě zdobenými chodbami, kde na každém kroku hrozilo nebezpečí poškození úchvatné krápníkové výzdoby. Speleologům se po nějaké době podařilo zjistit, že Tišnovský dóm byl kdysi s Královou jeskyní spojen 45 metrů dlouhou chodbou, která se v průběhu staletí zanesla hlínou, a rozhodli se tuto cestu znovu otevřít. Po velkém úsilí se to nakonec podařilo, a tak je od letošního roku Tišnovský dóm přístupný i turistům. Nejedná se však o žádnou procházkovou trasu, vhodnou pro děti, seniory nebo hromadné výpravy. Je na ní několik žebříků a solidní fyzička je proto nutnou výbavou každého návštěvníka - stejně jako dobrý průvodce z řad jeskyňářů. Doptáte se na něj v městském infocentru v Tišnově.
Pod vrchem Květnice se nacházejí i další dutiny. Dvě z nich byly v minulosti objeveny při těžbě barytu - jeskyně Pod Křížem, jejíž chudou výzdobu v průběhu let zničili vandalové a která je dnes zcela nepřístupná, a také tzv. Květnická propast. Vaši představu o propasti by asi nesplnila. Je to pouhá vápencová rozsedlina, jejíž šířka kolísá od několik centimetrů až po dva metry. Jak je hluboká dodnes není jisté. Nejníže dostupné dno leží v hloubce 76,5 metru, ale je zasypané kameny, takže nelze vyloučit, že propast pokračuje ještě dál. Z Květnické propasti vedou také boční větve, které však zůstávají neprozkoumány. Od roku 1984 je vchod do štoly zajištěn mříží, protože uvnitř není právě bezpečno.
Speleologové předpokládají, že útroby vrchu Květnice u Tišnova ukrývají ještě mnohé další podzemní prostory a jistě udělají všechno pro to, aby se do nich dostali. Možná je tam čekají nová tajemství a překvapení.

Prameny:
Zpráva ČTK z 3.6.2007
www.tisnov.cz 

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 12. srpna  2007 v 11:40       rubrika: Paleontologie a geologie

    Ichnofosilie: stopy v kameni

    V geologickém záznamu Země se vedle přímých fosilních pozůstatků organismů dochovaly i zkamenělé stopy po jejich aktivitách. Hovoří o tom geolog Radek Mikuláš (repríza z ledna 2006).

     
  • 8. července  2007 v 11:20       rubrika: Paleontologie a geologie

    Počátky savců

    O tom, jak se žilo savcům ve stínu dinosaurů a také o tom, čím se nejstarší předchůdci dnešních savců od dinosaurů odlišovali, hovoří paleontolog Oldřich Fejfar. Jeho povídání jste v premiéře mohli slyšet v březnu roku...

     
  • 29. dubna  2007 v 11:20       rubrika: Paleontologie a geologie

    Jak se měří chvění Země

    Na tektonických poruchách v seismicky aktivních oblastech světa dochází neustále k nepatrným mikroposuvům, které se jednou mohou stát klíčem k předpovědi větších zemětřesení. Problematikou měření mikroposuvů se zabývají...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace