Odlišnosti ženského a mužského mozku II. – Zvuky, klidový stav a logika
Proč dětský pláč budí jen ženy, proč je tak těžké vybudit muže k aktivitě, když sledují televizi a existuje „ženská logika“?
Mužský a ženský mozek se od sebe liší víc, než byste možná čekali. O rozdílech mezi ženským a mužským mozkem nám vyprávěl neurofyziolog profesor František Vyskočil z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky, pedagogicky činný na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a také na univerzitách v ruské Kazani nebo v Jižní Karolíně ve Spojených státech amerických.
Dětský pláč a jeho rozdílné vnímání muži a ženami
„Vnímání zvuků záleží na tom, jak máme uzpůsobeno naše sluchové ústrojí a také na tom, jak zpracujeme sluchovou informaci v mozku. A tady se ukazuje, že u děvčátek mnohem rychleji dozrává vnitřní ucho, kde máme stočenou strukturu, které říkáme hlemýžď a v tom hlemýždi, který je uložen v kostěné schránce, je kapalina - lymfa, Cortiho orgán, a tam jsou frekvenční snímače pro jednotlivé frekvence a sílu zvuku. Tento systém vnímání mají děvčátka při narození lépe vyvinutější než chlapci. Proto mohou dívenky lépe než chlapci vnímat zvuky v tom období těsně před narozením nebo po něm. To se vlastně udržuje celý život. Ženy mají mnohem citlivější sluch především pro vyšší frekvence, od 1000 do 4000 Hz. To je frekvenční oblast, kterou ženy vnímají při péči o děti – děti mají vysoké pisklavé hlásky, nebo když pláčí. My, muži, máme díky našemu uchu naopak schopnost vnímat hlubší tóny, které jsou jinak strukturovány. My se vzbudíme při nárazech větvičky na okno."
Znají to polárníci...
"Znají to i lidé, kteří bivakují, co všechno je může vyrušit a jejich partnerky ve stejné situaci klidně spí. My máme naprogramovány některé zvuky, některé frekvenční rozsahy, které vnímáme lépe. A zase je to výhoda pro obě pohlaví, protože ženy většinou v raném dětství přebírají pečovatelskou službu o děti a tudíž jsou vnímavější k vyšším frekvencím. My se to můžeme naučit taky, ale musíme o tom vědět. Když si večer řeknete: ‚Já mám dneska službu a budu hlídat děťátko, jestli se bude budit a jestli bude plakat‘, tak se také vzbudíte, protože si na to ten mozek připravíte. Žena už ho má připravený jaksi geneticky.“
Mužům se někdy stává, dost často třeba při sledování televize, že úplně „vypnou“ a přestanou vnímat své okolí. Dovedou něco podobného i ženy? Jak nám řekl František Vyskočil, dnes už mají vědci k dispozici metody, které umožňují dobře studovat činnost mozku, aniž by došlo k nějakému jeho narušení.
„Známá je takzvaná počítačová tomografie, funkční magnetická rezonance nebo pozitronová emisní tomografie. To jsou metody, které umožňují, abychom viděli doslova i barevně – samozřejmě počítačově upravené – obrázky těch oblastí mozku, které jsou v činnosti. Jeden z prvních obrázků, které jsem z této oblasti viděl někdy kolem roku 1996, byl v práci, která sledovala, jaké oblasti jsou v mozku mužů a žen aktivovány v klidu a poté, kdy je jim položen nějaký matematický příklad. Ty oblasti bdělého mozku mužů byly v podstatě aktivní jenom tam, kde je zraková projekce."
Muž a obrázek
"Muž se v klidu dívá na nějaký obrázek, na televizi (nebo si kdysi dávno v jeskyni prohlížel obrázky, které tam namalovali jeho předchůdci na stěny), aktivována je pouze projekční část mozkové kůry a ostatní oblasti jsou utlumeny. Za stejné situace mozek žen vykazuje až v 80 procentech míst jistou základní klidovou aktivitu. Jakmile se ale oběma typům mozku, mužskému i ženskému, dá nějaký kognitivní úkol, třeba vypočítat příklad, tak se rozsvítí úplně stejné oblasti v předním mozku u muže i ženy. To znamená, že to není otázka inteligence, ale prostě jen toho, do jaké míry jednotlivá nervová centra odpočívají, nebo jsou aktivována. U žen v klidu jsou skutečně aktivována více než u mužů.“
Neznámé mozkové aktivity
„S tím souvisí ještě jiná věc, která není dost dobře pochopitelná. U některých z nás, když má mozek velmi hluboce rozjímat o nějakých věcech, uvažovat – třeba u matematiků, fyziků, logiků – tak se ukazuje, že v některých oblastech ta klidová hodnota, která je slaboučká, ještě víc klesne. Jako by se uvolnil prostor pro nějaké zatím nám ještě neznámé oblasti mozku, které se aktivují a my to přímo nevidíme. Hovoří se tady zase o interakci mezi pravou a levou polovinou mozku. Ta pravá je zřejmě umělecká, citová, ale také invenční. V pravé mozkové polokouli u praváků většinou vznikají fantaskní nápady, obrazy, nikoliv založené na již existující zkušenosti, ale něco naprosto nového. Tam je invence a tam je centrum tvůrčí činnosti.“
Liší se nějak zapojení různých částí mozku u mužů a žen, pokud provádějí podobné a nebo dokonce stejné činnosti?
„To je zajímavá otázka. Souvisí to s tím, že máme v mozku takzvané zrcadlové buňky. Ty nás učí dělat činnosti, aniž je provádíme. Říká se tomu opičení a je to velmi důležitý způsob, jak získáváme schopnost něco dělat. A tady se ukazuje, že tuto schopnost opakovat viděné mají lepší ženy než muži. Nás to stojí větší úsilí. A protože se většinou jedná o drobné akce, drobné pohyby, ať už je to třeba hra na housle, na klavír a tak dále, tak v tomto ohledu jsou nadanější ženy. Lépe vnímají pomocí svých zrcadlových buněk to, jak jim to učitel předkládá a ukazuje, kdežto nás to stojí větší úsilí. Takže ano – stejnou činnost, kterou se učí ženy i muži, v tomto případě hru na nějaký hudební nástroj, pokud jde o tu mechanickou aktivní část, často ženy zvládnou lépe. Je zajímavé, že se to týká některých nástrojů. Je málo harfeníků, hodně harfistek. Je víc žen, které hrají na klavír, než mužů. My, muži, máme ty schopnosti rozloženy od velmi chabé schopnosti pro nějakou činnost až po dokonalý výsledek mnohem lépe než ženy. Ženy jsou víc ‚průměrnější‘, jsou ve středu té populace, kdežto mezi námi muži je víc géniů, ale také víc idiotů. Z toho vyplývá pravděpodobnost, že my jako muži máme větší šanci, že dostaneme za manželku ženu víceméně středních schopností a tudíž snesitelnou, než v případě žen, které si častěji mohou vybrat buď génia nebo, řekněme lidově, hlupáka.“
A tak milé ženy – vybírejte dobře! Ani o ženách, ani o mužích nemůžeme říci, že by mozek využívali lépe – využívají ho zkrátka trochu jinak. Neurofyziologa Františka Vyskočila jsme se také zeptali, jestli se dá mozek „přeučit“. Odpověď je jednoznačná – skutečně to jde.
Muži rádi používají termín „ženská logika“, kterým hanlivě označují ze svého pohledu nesmyslné, případně nepochopitelné myšlenkové pochody žen. Podle Františka Vyskočila ovšem žádná speciální „ženská logika“ ve skutečnosti neexistuje. S formální logikou jsou na tom muži i ženy stejně. To jen praktické otázky řeší muži a ženy jinak.
O mužském a ženském mozku hovořil neurofyziolog profesor František Vyskočil z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Vysíláno v Planetáriu č. 10/2012, 3. - 9. března.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně doplněno a upraveno.
