Rosetta: Mají komety jinou vodu?
Kde se vzala na Zemi voda? Data, která na Zemi dorazila ze sondy Rosetta a jejího modulu Philae svědčí o tom, že komety ji asi nepřinesly.
O kometách se astronomové vždy domnívali, že mohly na naši planetu dopravit až třetinu veškeré vody. Když jsme v posledním loňském vydání naší rubriky líčili situaci kolem výzkumu kometárních jader, řekli jsme si, že „špinavé sněhové koule“ (tedy komety) mohou připravit četná překvapení. Tvrzení jsme mj. opírali o objev křemičitého forsteritu, který svého času pochytala z prachového ohonu komety Wild-2 sonda Stardust. A překvapení neberou konce, jak dokládají nejnovější poznatky, které vědcům na Zemi posílá radiovou poštou sonda Evropské kosmické agentury Rosetta. Ta, jak jsme si už řekli, po desetileté cestě vesmírem loni v srpnu úspěšně zaparkovala u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a 13. listopadu její modul Philae jako vůbec první lidský výtvor na kometě přistál.
Prvním překvapením unikátní mise byla tvrdost povrchu komety. Ještě větším pak zjištění, že izotopické složení vody na kometě není totožné s pozemskou vodou. Z údajů publikovaných na webových stránkách Evropské kosmické agentury vyplývá, že naměřené hodnoty, které udávají poměr obyčejné vody a tzv. těžké vody, jsou třikrát vyšší než na Zemi. Těžká voda D2O, oxid deuteria, obsahuje vodík, který má atomy dvakrát těžší, než jsou atomy obyčejné vody. Díky tomu má D2O trochu jiné vlastnosti než obyčejná H2O. Kupř. má o něco vyšší hustotu, vyšší teplotu tání i varu atd.
Jak to tedy bylo s vesmírným transportem vody na Zemi, když je voda z komet jiná? Vypadávají komety ze hry a přebírají hlavní roli asteroidy, čili planetky? Na rozdíl od komet totiž mají (alespoň ty, které se vědcům dosud podařilo proměřit) izotopické složení vody stejné jako pozemské. Naproti tomu údaje ze zatím jedenácti komet ukazují, že jen jedna kometa z Jupiterovy rodiny, 103P/Hartley, má vodu shodnou s tou na Zemi. Jak a čím vysvětlit tyto rozdíly, astronomové zatím nevědí. Jednou z domněnek je, že současnou Jupiterovu kometární rodinku tvoří namnoze i členové, kteří přišli odjinud, z jiných lokalit. Jak uvedl na webu Komety.cz Miloš Tichý z observatoře na jihočeské Kleti, je docela dobře možné, že Jupiter „přinutí“ kometu, která kolem něj proletí, aby se stala členkou jeho rodiny.
Rosetta s modulem Philae pokračuje v unikátní misi. Uvidíme, co dalšího nám o kometě řekne. Zatím to vypadá, že s novými poznatky přicházejí i nové otázky. Ale tak už to na počátku výzkumu vždy bývá. Ostatně, oni si to vědci časem nějak přeberou.
Vysíláno v Planetáriu č. 3/2015, 17. ledna.
