Vesmír a příroda1. července  2017 v 18:15  

Procházka červencovou oblohou: Milionová hvězdokupa M13

Kulová hvězdokupa M13 v souhvězdí Herkula pohledem Hubbleova teleskopu - Foto:  NASA/STSCI/SKY-MAP.ORG, licence Public Domain (eng)

Kulová hvězdokupa M13 v souhvězdí Herkula pohledem Hubbleova teleskopuFoto:  NASA/STSCI/SKY-MAP.ORG, licence Public Domain (eng)

Červenec je skoupý nejen na astronomické úkazy, ale i na tmu jako takovou. Pořád je ale na co se dívat.

Slunce, které se při letním slunovratu 21. června přesunulo z Blíženců do souhvězdí Raka, od nás bude 3. července dopoledne paradoxně nejdál; jeho paprsky k nám poletí 152 100 000 km. Letní sluneční potěšení však v noci astronomům přidělává starosti – obloha je zpočátku málo tmavá. Zlepší se to, až když Slunce začne zapadat více než 18 stupňů pod obzor, tedy přibližně od druhé půli července. 

Na noční obloze teď dominuje Labuť. Můžeme si ji představit, jak letí Mléčnou dráhou k jihu. Nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí Deneb vytyčuje spolu s Altairem v Orlu a Vegou v Lyře nám dobře známý orientační útvar – letní trojúhelník. Stačí rovněž prodloužit úsečku Vega – Deneb a najdeme typický čtyřúhelník Herkula, který připomíná obrácené písmeno K. Jižně vpravo na periférii Mléčné dráhy je souhvězdí Štíra s červeným veleobrem Antarem, na východním okraji hlídkuje Střelec. Daleko za ním se nachází střed naší Galaxie. 

Mléčná dráha nad vodní nádrží Seč - Foto: Petr Horálek

Mléčná dráha nad vodní nádrží SečFoto: Petr Horálek

Z objektů hlubokého vesmíru vás tentokrát chceme upozornit na celebritu červencové oblohy, kulovou hvězdokupu M13 v Herkulu. Obsahuje kolem milionu hvězd. Volným okem viděná se nám jeví jako mlhavý obláček, v malém dalekohledu pak jako zářící ploška. V roce 1974 k ní vyslali astronomové pomocí radioteleskopu z portorického Areciba poselství lidstva jiným civilizacím. Případnou odpověď můžeme očekávat za necelých 46 tisíc let. 

Z planet zůstávají nepozorovatelné dvě – Merkur a Mars, který se blíží konjunkci se Sluncem, tudíž se ztratí v jeho záři. Venuši uvidíme jako Jitřenku ráno nad východním obzorem. Jupiter svítí už od večera nad jihozápadním obzorem, zatímco Saturn po většinu noci kromě rána. Jen v dalekohledu viditelný Uran svítí na obloze v druhé polovině noci, Neptun pak po většinu noci kromě večera. 

Z úkazů, na které je červenec opět střídmý, potěší hned 1. července seskupení Měsíce, Jupiteru a hvězdy Spica na večerní obloze. Stejná parta se pak sejde ještě 29. července večer nad jihozápadem. Obě seskupení jsou pozůstatkem po konjunkcích Měsíce s Jupiterem, které však vzhledem k poloze těles neuvidíme. 30. července má své maximum meteorický roj Jižních delta Akvarid s frekvencí 16 středně rychlých meteorů za hodinu. 

Závěrem ještě tradiční fáze Měsíce. 1. července první čtvrť, 9. července úplněk, 23. července nov a 30. července opět první čtvrť. Do července se nám tedy pěkně vejde celý měsíční cyklus. Ať budete trávit léto kdekoli, přejeme hezkou podívanou! 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace