Co všechno je meteorologie

O meteorologii hovoříme s Martinem Novákem z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem - Kočkově.

Začněme definicí - co přesně je meteorologie? Jak už bylo řečeno, nejde v ní jen o předpovědi.

Opravdu to tak není, protože předpovědi, to už je vlastně jenom takový konečný produkt. Oblíbený či neoblíbený, podle toho, jaká zrovna ta předpověď je. Meteorologie je oficiálně vzato vědou o atmosféře a o všem, co se v té atmosféře děje. Nejen o tom, co my vnímáme jako počasí, ale o všech možných procesech, které probíhají v celé té vrstvě; to znamená zase nejen v tom vzduchu, co je přímo u zemského povrchu, ale v celé atmosféře. Asi nejlépe o šíři záběru může mluvit rozsah činností Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, kde se věnují nejenom měření vlastností atmosféry v troposféře, tedy v té nejnižší vrstvě, ale starají se i o náš kosmický program. Kosmický program České republiky je cílený na magnetosféru, ionosféru a vyšší vrstvy atmosféry, a i to je vlastně meteorologie. Takže ta meteorologie je opravdu hodně široká, má spoustu podoborů a zdaleka to není jenom ta předpověď.

Co můžeme říci o tom, kdy meteorologie začala? Už někde v antice za starých Řeků a Římanů, jak to tak bývá?

Ona v podstatě začala v okamžiku, kdy se lidstvo začalo zabývat zemědělstvím, protože už v tu dobu se museli věnovat víc počasí a hlavně jeho pravidelným chodům, aby věděli, kdy mají sklízet, kdy mají zasít a podobně. To je vlastně začátek systematičtějšího sledování počasí. Dlouho zůstávalo jenom u sledování a víceméně u ústního předávání vědomostí o generace dál, ale pak přišla antika, kdy Aristoteles sepsal svůj spisek Meteorologica, který sice, popravdě, nebyl úplně tím, co dnes rozumíme pod pojmem meteorologie, ale zhruba třetina toho spisu opravdu tomu dnešnímu významu slova "meteorologie" odpovídala. Po antice pak přišla dlouhá léta "temna", kdy meteorologie dále přežívala spíše jenom v mluvených, anebo potom už i psaných zvěstech o tom, jaké počasí někde zrovna bylo. Byly to nárazové zmínky o počasí, většinou o jeho extrémních jevech, plus samozřejmě probíhalo to sledování pro zemědělské účely. Větší rozvoj meteorologie přinesla až renesance a rozvoj přírodních věd jako takových. Pak už jsou ty velké zlomy - přístrojová technika a podobně, které přišly o něco později.

Kdy se začala provádět první systematická měření a kdy začaly vznikat první záznamy, které se dají použít a zpracovat třeba i dnes?

Tak ony se dokonce zpracovávají i ty staré psané záznamy z textů povahy kronik, ale první přístrojová měření samozřejmě mohla přijít až poté, co byly vynalezeny první přístroje, a to bylo na začátku 17. století, kdy Torricelli přišel se svým barometrem a Galileo se svým teploměrem. Začala se měřit teplota, tlak a zpočátku ta měření byla nárazová a většinou byla vázána nikoli na místo, ale na osobu. To znamená, byl-li to zcestovalý univerzitní pedagog, tak on ty přístroje bral vždycky s sebou a dělal si sice záznamy každý den, ale bohužel dost často na různých místech, takže to nebyla žádná ucelená řada. Nejstarší stanice, které dodnes měří, vznikaly ve druhé polovině 17. století, hlavně v Anglii. Je asi poměrně známé, že naše nejstarší řada je z pražského Klementina, kde vlastně to pozorování a měření začínalo v roce 1772-3, nejprve víceméně nárazově, a od roku 1775 se jednalo o naprosto systematické měření meteorologické stanice.

Už jsme jmenovali některé ze světových osobností, bezprostředně spojených s počátky meteorologie; byli mezi nimi i nějací Češi?

Pokud bychom hledali mezi Čechy, tak bychom museli poměrně dlouho čekat. Většinou se jednalo o Němce žijící na našem území - například to měření začínala Německá univerzita a tak dále. Koneckonců i známou stanici na Milešovce, která už má víc jak stoletou řadu a je unikátní svým umístěním, také zakládala Německá univerzita. Z těch vysloveně Čechů bychom mohli spíš hledat až ve 20. století, i když některé osobnosti se věnovaly meteorologii také dříve, ale jenom částečně, okrajově. A byla to i taková jména jako třeba Mendel a podobně. Byli to spíš polyhistoři, kteří se věnovali přírodním vědám jako takovým. Ale pokud bych měl uvést čistě českého meteorologa, tak bych se mohl zmínit o profesoru Podzimkovi, který většinu svého života bohužel strávil v emigraci a ne u nás, ale je vlastně i ve světě uznávaným odborníkem na fyziku oblaků a srážek.

Co všechno, jaké obory, meteorologii tvoří?

Jak se v praxi taková předpověď počasí vyrábí, co je jejím obsahem a jak vysoká je přesnost předpovědí na den, týden nebo i delší období se dozvíte od meteorologa Martina Nováka za týden, v druhé části rozhovoru.

Vysíláno v Planetáriu č. 51/2008, 20. - 26. prosince.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (15:20).

Podívejte se také na:
Bornejský deník Stanislava Lhoty