Pavoučí kámásútra

Pavouk rodu Pardosa - Foto: zdroj: Flickr

Pavouk rodu PardosaFoto: zdroj: Flickr

Jak se pavouci rozmnožují, jak vypadají jejich námluvy a jak jsou na tom s péčí o potomstvo? Každý druh pavouka má úplně jiné zvyky, říkají odborníci - někdy i dost podivné. Prozradíme vám o tom řadu intimních podrobností.

Kromě toho se také dozvíte, proč a jak se u nás objevují nové pavoučí druhy a naše povídání zakončíme připomenutím užitečnosti pavouků a jejich významu pro přírodu i člověka samotného. O pavoucích hovoří zoolog Milan Řezáč z entomologického oddělení Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.

Začněme těmi slíbenými intimními podrobnostmi, které jste týkají rozmnožování pavouků. Je prý to hotová kámásútra...

Milan Řezáč: První problém, před kterým stojí samci pavouků, je samičku dohledat. Někteří se orientují zrakem, jiní třeba čichem. Samozřejmě, čich u pavouků vypadá trochu jinak než u savců, komunikují pomocí feromonů, které často zanechávají na svých sítích, ale tuto kapitolu namlouvání přeskočme. Když pavouk dohledá samici, tak pak je pro něho naprosto klíčové, aby samici vyslal správný signál. Obecně jsou pavouci krutí predátoři, kteří loví všechno, co se hýbe, takže kdyby nešikovný sameček přišel k samičce a nedal jí dobře najevo, že on je ten pravý, s kterým by měla kopulovat, tak by se velice snadno stal kořistí. Každý druh vytvořil nějaký mechanismus, kterým to ti samci dávají najevo. Například slíďáci - to jsou pavouci, kteří si nestaví sítě. Každý druh slíďáka si vytvořil trošku jiný taneček; ti samci před samicemi tancují a ukazují jim různé části svého těla, které mají různé zbarvení, takže samice poznají - ano, to je sameček mého druhu. A nebo jsou druhy, které oslovují samice jakýmsi vybrnkáváním na síť. Mají určitý rytmus, určitou frekvenci vibrací a tím dají najevo - jsem ten, který k tobě patří. V případě, že samice je dobře naladěna, tak toho samečka může přijmout. Některé druhy vytvořily ještě mnohem složitější způsoby námluv, například lovčíci. Sameček lovčíka rodu Pisaura , dříve než jde na námluvy, uloví nějakou kořist, zabalí ji do pavučiny a nese ji samičce jako dárek. V případě, že by to sameček neudělal, samička by s ním nebyla ochotna kopulovat. Někteří samečci jsou tak prohnaní, že místo mouchy zabalí pouze jakýsi pavučinový zámotek a nabídnou ho samičce, ale ty jsou většinou velice vybíravé a je složité se jim zavděčit. Mezi pavouky je velice častý tuhý boj o samice. Některé druhy to vyřešily například tak, že samci si najdou nedospělou samici, která ještě potřebuje svléknout poslední kůži a žijí s ní tak dlouho, dokud nedospěje. Pak mají zaručeno, že budou první, kteří se na ni vrhnou. I když se samci povede se se samicí pářit, tak to stále neznamená, že by se automaticky stal otcem jejího potomstva. Samice jsou často promiskuitní a páří se s více samci. A to pak samci řeší třeba tím způsobem, že v případě, že jsou první, kteří se samicí kopulovali, tak jí pak nějakým způsobem zamezí budoucí promiskuitu. Třeba jí zalepí kopulační orgán, nebo v něm ulomí svůj vlastní kopulační orgán, čímž se sice sami kastrují, ale vede to k tomu, že sameček, který přijde po nich, má mnohem složitější práci. Jsou i druhy, které si vytvořily velice obskurní způsob oplození. Jedná se třeba o jeden velice vzácný druh žijící v Izraeli, který, aby zajistil, že jeho sperma bude první, které se dostane k vajíčkům samice, tak to sperma neukládá do semenných váčků, kde by čekalo na své pořadí, ale vbodne jej na jakémkoli místě zadečku samice, odkud se pak aktivním způsobem dostane k vajíčkům. Tomu se říká traumatická inseminace. To je způsob, který byl doposud znám pouze u některých ploštic, například u štěnic, které se v poslední době šíří třeba v pražských bytech. To jsou živočichové, kteří se tímto způsobem také rozmnožují.

Před týdnem jsme hovořili o tom, že samci pavouků mají na konci takzvaných makadel, která se nacházejí před kráčivými končetinami, sekundární pohlavní orgány. Právě do nich musí samec ještě předtím, než se vydá na zásnuby, přečerpat sperma z primárních kopulačních orgánů na zadečku. Jak to ale dělá?

Milan Řezáč: To není až tak snadné, protože pokud by kápl sperma na povrch půdy, tak by se mohlo vsáknout a bylo by ztraceno. Pavouci si proto vytvořili takový mechanismus... Předtím, než přečerpají sperma do kopulačního orgánu, si vytvoří malou pavučinku, na kterou to sperma stříknou a z té pavučinky jej pak nasají do toho kopulačního orgánu na makadlech.

Po oplodnění a předání vlastní genetické informace prostřednictvím spermatu role samců končí a další etapa vedoucí k rozmnožení pavoučího druhu závisí na samicích. Jaké jsou pavoučice matky? Jak moc pečují pavouci o své potomstvo? 

 

16/2009: Pavoučí kámásútra. Rozhovor s Milanem Řezáčem - 6

Vložit na svůj web

Od rozmnožování pavouků teď přejděme k jiné problematice. Pronikají na naše území nové pavoučí druhy? A proč se u nás šíří?  

 

16/2009: Pavoučí kámásútra. Rozhovor s Milanem Řezáčem - 7

Vložit na svůj web

Ubývání pavoučích druhů (a pavouků vůbec) není pochopitelně přírodě, ani nám lidem k užitku. Pavouci hrají v koloběhu života velmi důležitou roli - i když k nim možná nemáte právě nejkladnější vztah, tuhle skutečnost prostě musíte uznat.  

 

16/2009: Pavoučí kámásútra. Rozhovor s Milanem Řezáčem - 8

Vložit na svůj web

Vyzkoušet tyto vynikající vlastnosti pavoučího vlákna pravděpodobně v nejbližší době nebudete mít příležitost. Sehnat dost přírodního je poněkud problém a umělé vlákno se zatím vědcům vyrobit nepodařilo. Vyzkoušet pavouka jako úspěšného predátora však samozřejmě můžete. Někdy je pár pavouků ve strategicky umístěných sítích jistější metoda, než chaotické rozvěšování mucholapek - to jistě dobře víte. A navíc je to zadarmo.  

Vysíláno v Planetáriu č. 16/2009, 18. dubna - 24. dubna 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (11:20).

 

Autor:  Frederik Velinský, Milan  Řezáč
Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas