Vesmír a příroda11. května  2003 v 10:43  

Jak ondatry díky hraběcí milosti dobyly Evropu

Ještě před sto lety byste u nás nenarazili ani na jedinou ondatru; ani jinde v Evropě ondatry nežily. A přitom je dnes ondatra pižmová v naší přírodě více než běžná.

Možná to ani netušíte, ale ještě před sto lety byste v zemích českých nenarazili ani na jedinou ondatru. A nejen v zemích českých - ani jinde v Evropě ondatry nežily. A přitom je dnes ondatra pižmová v naší přírodě více než běžná. A bylo dokonce hůř. Byly časy, kdy zejména naši rybáři a rybníkáři vedli s ondatrami neúprosný vyhlazovací boj.
Všechno to způsobil majitel dobříšského panství, hrabě Josef Colloredo-Mansfeld. Ten se s ondatrami setkal v jejich původní vlasti, Severní Americe. Napadlo ho přitom, že by nebylo na škodu obohatit českou přírodu o nové kožešinové zvíře. Zakoupil tedy v Cincinatti ve státě Ohio několik párků "bobříků pižmových", jak se tehdy ondatře říkalo a v roce 1905 je vypustil na středočeský rybník u Staré Hutě, kterým protéká potok Kocába. Ondatrám se na Kocábě zalíbilo, rychle se množily a šířily se po potoce do dalších rybníků, až se dostaly k Vltavě, kde už jejich pouť nemohlo nic zastavit. Do začátku první světové války ondatry opanovaly celé Čechy a začaly se šířit i za hranice. Zalíbilo se jim také u jihočeských rybníků. Do jejich hrází vyrývaly složité systémy podzemních chodeb a to pochopitelně zlobilo rybníkáře. Rybníky se ondatrami přímo hemžily, hráze se musely neustále opravovat a sotva byly opravy hotové, ondatry opět začaly se svým dílem. Při výlovech proto rybáři ubíjeli ondatry po celých stovkách; obviňovali je nejen z poškozování hrází, ale i ze škod na rybách, zvláště pak na kapřím plůdku. Časem se však ukázalo, že škody na rybách, způsobené ondatrou, jsou jen minimální. Ondatra totiž patří k hrabošům a ti jsou, jak je všeobecně známo, přísní vegetariáni. Jen sem tam si ondatra přilepší leklou rybou, nějakým tím rakem a nebo škeblemi. Časem se situace uklidnila - a rybáři také. Biologická rovnováha se sama obnovila. Ondater přestalo nekontrolovatelně přibývat a na většině míst je jich dnes mnohem méně, než v prvních letech po vysazení do naší přírody. Na ondatry totiž nejspíš přešly některé nemoci, které trápí její příbuzné, v naší přírodě odedávna běžné - hraboše vodního a některé další hlodavce. Ondatra se tak stala organickou součástí naší přírody.
A nejen naší.
Od Kocáby se ondatry rozšířily po celé Evropě. Mnohde je dokonce po českém vzoru sami vysadili - třeba ve Finsku a nebo v Rusku, kde se stala (stejně jako u nás) ceněným kožešinovým zvířetem. Dnes už také můžeme směle prohlásit, že ondatře se podařilo to, co žádnému nájezdníkovi. Rusko bylo dobyto a ondatry pronikají i do Mongolska a Číny.
A to všechno způsobil v roce 1905 hrabě Colloredo-Mansfeld.
Pro ondatří kožich.

Frederik Velinský 

Starší texty, uveřejněné v pravidelné rubrice Napínavé bádání najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas