Vesmír a příroda11. března  2017 v 18:15  

Jak si Mars tvoří polární spirály a možná i prstence

První sluneční světlo na konci zimy zvolna proniká do oblasti severní polární čepičky Marsu. Dno kaňonu Chasma boreale je skryto ve stínu. Povrch pokrývá zmrzlý oxid uhličitý smíšený s prachem - Foto:  NASA/JPL-Caltech/University of Arizona, Public domain

První sluneční světlo na konci zimy zvolna proniká do oblasti severní polární čepičky Marsu. Dno kaňonu Chasma boreale je skryto ve stínu. Povrch pokrývá zmrzlý oxid uhličitý smíšený s prachemFoto:  NASA/JPL-Caltech/University of Arizona, Public domain

Zajímavá data z rudé planety posílají přístroje celé řady sond. Je mezi nimi i věkovitá sonda Mars Express a také její o něco mladší kolegyně, sonda MAVEN.

Evropská sonda Mars Express zkoumá rudou planetu v tzv. prodloužené misi už více než 11 let. Její snímky pořízené v letech 2004-2010 vědci nově poskládali do mozaiky, která ukazuje ledovou čepičku v okolí severního pólu planety i s jejími typickými šroubovitými spirálami. Marsovská čepička má sice stálou polohu, ale v zimním období, které teď na Marsu panuje, narůstá, protože se přibližně třetina oxidu uhličitého z atmosféry vysráží právě v oblasti pólu. Tvoří tak sezónní vrstvu suchého ledu o síle nejméně jednoho metru. V letních měsících, kdy extrémní mrazy přece jen povolí, se většina ledu zase promění na plyn a unikne do atmosféry. Na vyvýšeném povrchu zůstanou vrstvy vodního ledu, které tvaruje silný vítr vanoucí k níže položeným okrajům. Postupně se tak tvoří spirály, které nejsou ničím jiným než individuálními vrstvami ledu a prachu. Zajímavé je, že sahají až do dvoukilometrových hloubek. Důkazem je kaňon známý jako Chasma Boreale dlouhý 500 kilometrů a hluboký až 2 kilometry. Ten téměř rozřízl polární čepičku na dvě části. Astronomové soudí, že jde o starý útvar, který vznikl dříve, než zmíněné ledové spirály. Sonda radarem zjistila, že s ukládáním vrstev ledu v okolí kaňonu se jeho hloubka pravděpodobně zvyšuje. 

Phobos na snímku ze sondy Mars Reconnaisance Orbiter (2008) - Foto:  NASA/JPL-Caltech/Univ.of Arizona ,  public domain

Phobos na snímku ze sondy Mars Reconnaisance Orbiter (2008)Foto:  NASA/JPL-Caltech/Univ.of Arizona , public domain

Možná ještě zajímavější data posílá od Marsu americká sonda MAVEN. Jejich analýzou došli dva indičtí vědci Jayesh Pabari a P. J. Bhalodi k závěru, že kolem rudé planety vznikne v budoucnu prstenec. Zrnka prachu, která obklopují Mars, mohou dokonce akumulovat do podoby soustavy prstenců, podobné těm, které má Saturn. Sonda totiž zjistila, že v okolí Marsu existuje oblak prachových částic dosud neurčeného původu, který může k vytvoření prstenců kolem Marsu napomoci. Vědci se domnívají, že tento proces už započal. Své poznatky publikovali v časopise Icarus. O možných prstencích Marsu však astronomové spekulují už několik let. Vede je k tomu fakt, že Marsův satelit Phobos má nestabilní dráhu a tempem dva metry za sto let se přibližuje k planetě. Ta ho svým působením jednoho dne roztrhá a z úlomků a prachu vznikne zmíněná soustava prstenců. Pokud k tomu dojde, potrvá to zřejmě několik desítek milionů let. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Soutěže

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace