Jak si Mars tvoří polární spirály a možná i prstence

11. březen 2017

Zajímavá data z rudé planety posílají přístroje celé řady sond. Je mezi nimi i věkovitá sonda Mars Express a také její o něco mladší kolegyně, sonda MAVEN.

Evropská sonda Mars Express zkoumá rudou planetu v tzv. prodloužené misi už více než 11 let. Její snímky pořízené v letech 2004-2010 vědci nově poskládali do mozaiky, která ukazuje ledovou čepičku v okolí severního pólu planety i s jejími typickými šroubovitými spirálami. Marsovská čepička má sice stálou polohu, ale v zimním období, které teď na Marsu panuje, narůstá, protože se přibližně třetina oxidu uhličitého z atmosféry vysráží právě v oblasti pólu. Tvoří tak sezónní vrstvu suchého ledu o síle nejméně jednoho metru. V letních měsících, kdy extrémní mrazy přece jen povolí, se většina ledu zase promění na plyn a unikne do atmosféry. Na vyvýšeném povrchu zůstanou vrstvy vodního ledu, které tvaruje silný vítr vanoucí k níže položeným okrajům. Postupně se tak tvoří spirály, které nejsou ničím jiným než individuálními vrstvami ledu a prachu. Zajímavé je, že sahají až do dvoukilometrových hloubek. Důkazem je kaňon známý jako Chasma Boreale dlouhý 500 kilometrů a hluboký až 2 kilometry. Ten téměř rozřízl polární čepičku na dvě části. Astronomové soudí, že jde o starý útvar, který vznikl dříve, než zmíněné ledové spirály. Sonda radarem zjistila, že s ukládáním vrstev ledu v okolí kaňonu se jeho hloubka pravděpodobně zvyšuje.

Možná ještě zajímavější data posílá od Marsu americká sonda MAVEN. Jejich analýzou došli dva indičtí vědci Jayesh Pabari a P. J. Bhalodi k závěru, že kolem rudé planety vznikne v budoucnu prstenec. Zrnka prachu, která obklopují Mars, mohou dokonce akumulovat do podoby soustavy prstenců, podobné těm, které má Saturn. Sonda totiž zjistila, že v okolí Marsu existuje oblak prachových částic dosud neurčeného původu, který může k vytvoření prstenců kolem Marsu napomoci. Vědci se domnívají, že tento proces už započal. Své poznatky publikovali v časopise Icarus. O možných prstencích Marsu však astronomové spekulují už několik let. Vede je k tomu fakt, že Marsův satelit Phobos má nestabilní dráhu a tempem dva metry za sto let se přibližuje k planetě. Ta ho svým působením jednoho dne roztrhá a z úlomků a prachu vznikne zmíněná soustava prstenců. Pokud k tomu dojde, potrvá to zřejmě několik desítek milionů let.

Phobos na snímku ze sondy Mars Reconnaisance Orbiter (2008)
autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio