Jaká supernova by byla pro Zemi nebezpečná?

Vědci filmaře předběhli, zkoumáním účinků supernov se totiž už delší dobu vážně zabývají. Zajímá je například, na jakou vzdálenost by taková exploze byla pro Zemi nebezpečná natolik, že by způsobila hromadné vymírání. V roce 2003 se tato zóna odhadovala na přibližně 25 světelných let. Teď se však vědci domnívají, že by byla větší. Nejprve uvažovali o posunu na 40 až 50 světelných roků.

Před časem vyšel v odborném tisku článek, podle kterého výbuch supernovy zasáhl Zemi před 2 miliony 600 tisíci lety. Důkazy v podobě izotopů železa-60 našli vědci na starém mořském dně. V článku Supernovy v okolí, publikovaném v časopise Nature, podpořil toto tvrzení i profesor fyziky a astronomie Adrian Melott z Kansaské univerzity. Vědci zkoumali fosilní záznam v Africe, která je geograficky nejstabilnějším kontinentem na Zemi, ze začátku pleistocénu, staršího oddělení čtvrtohor, kdy se zmíněný výbuch supernovy pravděpodobně udál. K hromadnému vymírání sice nedošlo, z té doby však známe mnoho případů zániku a přeměny druhů. Je ale těžké všechny tyto události připisovat výlučně supernově, protože ve hře je i řada dalších konkurenčních faktorů, včetně změn klimatu.

Ve vzdálenosti 150 světelných let sice supernova určitý vliv měla, ale masové vymírání by nepřinesla, tvrdí na webu phys.org Adrian Melott. Poukazuje přitom, že největší důsledky z blízké supernovy by pro člověka a živé organismy mělo kosmické záření, které způsobuje rakovinu a mutace. Supernova, podobná té před více 2 miliony roky, by modrým svitem mohla negativně ovlivnit kvalitu spánku, produkci melatoninu atd. Tento efekt by ovšem trval přibližně jen měsíc.

Nejbližší potenciální supernovou na obloze by mohla být hvězda Betelgeuze v Orionu, vzdálená od nás asi 600 světelných let. A to je o hodně dál, než aby nás ohrozila, či dokonce způsobila hromadné vymírání. Každopádně bychom však na obloze viděli i za bílého dne nádherné kosmické představení.