Vesmír a příroda16. září  2017 v 18:10  

Kometa, kterou zkoumala sonda Rosetta, zřejmě produkuje kyslík

Sonda Rosetta, modul Philae a kometa Čurjumov-Gerasimenko - Foto: ESA/ATG medialab,  ESA/Rosetta/NAVCAM

Sonda Rosetta, modul Philae a kometa Čurjumov-GerasimenkoFoto: ESA/ATG medialab, ESA/Rosetta/NAVCAM

Kde se vzaly molekuly tohoto plynu v okolí komety Čurjumov-Gerasimenko?

Bude to zanedlouho rok, co zakončila svou dlouhou misi sonda Evropské kosmické agentury Rosetta, určená k výzkumu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Připomeňme krátce její pouť. 

S přistávacím modulem Philae startovala ze Země 2. března 2004 a po několika průletech kolem Země a Marsu se na své cestě setkala i se dvěma planetkami. Před třemi roky, 6. srpna 2014, konečně dorazila ke kometě a stala se vůbec prvním lidským výtvorem, který kolem komety obíhal. Přistávací modul pak v listopadu téhož roku dosedl na kometu, ovšem vzhledem k poloze, kterou zaujal, fungovaly zdroje energie jen krátkou dobu a tak nakonec loni 30. září výzkumný tým ukončil život Rosetty řízeným dopadem na kometu. 

Povrch komety Čurjumov-Gerasimenko na snímku ze sondy Rosetta - Foto:  ESA/Rosetta/NAVCAM, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 IGO License

Povrch komety Čurjumov-Gerasimenko na snímku ze sondy RosettaFoto:  ESA/Rosetta/NAVCAM, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 IGO License

Mise to však byla úspěšná. Všechny její výsledky vědci ještě nevyhodnotili. K novým, a dá se říci nejpřekvapivějším závěrům, patří, že kometa je zřejmě zdrojem kyslíku. Podrobněji se k tomu vrací článek na stránkách space.com. Výskyt kyslíku v molekulární formě detekovala Rosetta v okolí tělesa už ke konci roku 2015. Následně začala zkoumat, odkud se tam tento prvek vzal. Zatímco na Zemi je samozřejmě naprosto běžný, ve vesmíru byl předtím detekován jen dvakrát. Na kometách dosud nikdy. 

Je téměř jisté, že kyslík se uvnitř komety nacházel už v době jejího vzniku. Prvotní teorie předpokládá, že tam poté zamrzl a začal se uvolňovat až v době, kdy se kometa přibližovala ke Slunci. Vše ale může být i jinak. Kyslík kolem jádra komety nemusí být starodávný. Může vznikat interakcí mezi molekulami vody v kometární komě a částicemi ze slunečního záření, připouštějí jinou variantu vědci v týmu odborníka na chemické reakce Konstantina Giapise. Zmíněný proces není zatím známý, pokud by to ale skutečně tak bylo, šlo by o převratný objev. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas