Lávové tunely – cesta k vodě nejen na Měsíci

Severní pól Měsíce ze sondy NASA Lunar Reconnaisance Orbiter. Kráter Philolaus při dolním levém okraji snímku - Foto:  NASA, Licence Public domain CC0

Severní pól Měsíce ze sondy NASA Lunar Reconnaisance Orbiter. Kráter Philolaus při dolním levém okraji snímkuFoto:  NASA, Licence Public domain CC0

Podpovrchové dutiny v polárních oblastech Luny by mohly ukrývat velké zásoby vodního ledu. Hodily by se budoucím osídlencům.

Lávové tunely nejsou nic neobvyklého. Existují na naší Zemi, ale pravděpodobně i na jiných planetách. Zjednodušeně řečeno – jde o útvary vyhlodané žhavou lávou, která později ztuhla. Jsou např. na Havaji, Galapágách, na Sicílii, ale třeba i na Měsíci. V minulých letech tam astronomové objevili více než 200 děr do povrchu. Poslední objev je však výjimečný tím, že se týká lávových tunelů poblíž polárních oblastí Měsíce. Vědci ho představili na nedávném workshopu americké NASA v kalifornském Ames Research Center, souhrnný článek vyšel mj. na webu Phys.org

Kráter Philolaus poblíž měsíčního severního pólu - Foto:  NASA, Licence Public domain CC0

Kráter Philolaus poblíž měsíčního severního póluFoto:  NASA, Licence Public domain CC0

Tunely, které vznikly v době, kdy byl Měsíc ještě žhavý, mohou přivést k vodě ukryté pod povrchem v podobě ledu. Vědci se totiž domnívají, že navzdory svému prašnému a suchému povrchu skrývá Měsíc velké množství vody. A tyto zásoby mohou být mnohem přístupnější, než se doposud zdálo. Naznačují to i výsledky pozorování pomocí průzkumné sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter. Podle planetologa Pascala Leeho sice nelze získané snímky z okolí sedmdesátikilometrového kráteru Philolaus s plnou jistotou identifikovat jako „střešní okna“ do lávových tunelů, podle velikosti, tvaru, geolokace i světla jde ale o velmi dobré adepty. 

Tato skutečnost vede vědce k myšlence snadného přístupu k vodním zdrojům, tedy pokud se lidé někdy v budoucnu rozhodnou postavit na Měsíci obydlenou základnu. Kráter Philolaus, který vznikl po dopadu velkého meteoritu zhruba před více než miliardou let, může být zároveň dobrým místem pro studium měsíční geologie. Dobývání ledu v těchto místech může astronautům přinést i jeden dodatečný bonus – velmi malebný výhled na naši modrobílou planetu. Na rozdíl třeba od misí Apollo, kdy měli astronauti Zemi téměř nad hlavou, v oblasti zmíněného kráteru bude Země jen nízko nad jihovýchodním obzorem, těsně nad pohořími lemujícími okraj kráteru. 

Jak podotýká planetolog Pascal Lee, bude třeba ještě hodně dalších studií, aby bylo možné s jistotou říci nejen to, že jde skutečně o přístup k lávovým tunelům, ale zda mají vědci pravdu i v tom, že se pod povrchem skrývají takové zásoby ledu. Obdobné výzkumy lávových tunelů by se mohly týkat i planety Mars, kde je mnohem větší naděje najít prostředí, které je teplejší, vlhčí a mnohem více chráněné než na povrchu Měsíce. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas