Masožravé rostliny
Svět masožravých rostlin je pestrý, v mnoha ohledech dosud záhadný a proto také přitažlivý. Velmi zdařilým způsobem jej přibližuje kniha, kterou napsal opravdový znalec masožravé flóry - ředitel liberecké Botanické zahrady Miloslav Studnička.
Masožravé rostliny studuje takřka tři desetiletí, a to nejen ve sklenících své "domácí" instituce, jejíž sbírka masožravek je pověstná, ale i v terénu. S nebývalým nadšením a jistou porcí odvahy za nimi jezdí třeba do tropů, kde masožravé rostliny vegetují často i na velmi extrémních stanovištích. Těžko by se u nás našel jiný odborník, který by dovedl dát dohromady podobnou publikaci. Co všechno čtenáři nabízí?
V úvodních kapitolách knihy nazvané Masožravé rostliny - objekt badatelů, dobrodruhů a snílků se dozvíte, které rostliny je možné za masožravé označit a které nikoliv, jaké živočichy loví a jaké živiny ze své kořisti získávají. Největší část knihy je věnována podrobnému popisu jednotlivých rodů a druhů, které jsou dokumentovány někdy více a někdy bohužel i méně zdařilými barevnými fotografiemi. V textu se dočtete vše podstatné, co se o popisovaných rostlinách ví i neví, a to nejen z pohledu botanika, ale také z pohledu praktika - pěstitele. Nechybí samozřejmě ani popis základních principů lapání kořisti, které rostliny používají. Mimochodem - je jich hned pět. Vynalézavost přírody vás nepochybně překvapí, možná dokonce ohromí.
Víceméně odborný, ale nikterak suchopárný text, prokládá Miloslav Studnička ",zprávami' z dění botanického a života sběratelského", v nichž o něco lehčí formou popisuje různé epizody, omyly, pokusy a starosti, spojené s výzkumem a pěstováním masožravých rostlin. A tak se například dozvíte, jak vědci zkoumali vlastnosti rostlinných pastí a jak se snažili zjistit, co do nich vlastně rostliny chytají. Mimochodem - ani japonští badatelé prý nedokázali vyjasnit tajemství rychlého sklapování ozubené pasti známé mucholapky podivné. Dozvíte se ledacos z historie poznávání masožravých rostlin a nechybí ani spousta tipů a fíglů z pěstitelské praxe, třeba o půdě nebo o květnících. Miloslav Studnička se ve své knížce dokonce přiznává k jednomu botanickému "hříchu". K jakému, to už si přečtěte sami.
Knížka známého libereckého botanika Miloslava Studničky je psaná s nepřehlédnutelným údivem nad krásami přírody, a také s citem ke světu rostlin i lidí. Je korektní k odborníkům a vstřícná k laikům, kteří si o rostlinách rádi čtou. Přináší spoustu informací, které jinde nenajdete. Rozhodně stojí za vaši pozornost. Vydalo ji nakladatelství Academia.
Studnička, Miloslav: Masožravé rostliny. Objekt badatelů, dobrodruhů a snílků. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1404-7
