Nejstarší známá planetární soustava ve vesmíru
Doslova archeologický nález se podařil skupině evropských astronomů u hvězdy HIP 11952, vzdálené od Země 375 světelných roků.
K objevu došlo při průzkumu zaměřeném především na hvězdy s nízkým obsahem těžších prvků. Jde pravděpodobně o pozůstatek soustavy z doby před téměř 13 miliardami roků. Tvoří ji hvězda a dvě obří planety. Objev astronomy překvapil především tím, že planety obíhají kolem velmi staré hvězdy, navíc mimořádně chudé na kovy.
Víme, že většina těžkých prvků vznikla v nitrech hvězd. V závěrečném hvězdném stádiu při explozích supernov byly tyto prvky rozmetány do širokého okolí. Má se za to, že planetární soustavy vznikají u hvězd obsahujících více kovů a prvků těžších než je jen vodík a hélium, a právě tak že se formují uvnitř rotujícího prachoplynového disku podobného obsahu.
Hvězda HIP 11952 však obsahuje pouze nepatrné množství těžších prvků. Vyvstává tak řada otázek – např. jak se planety typu objevených těles formují, a jestli mohly takové soustavy vznikat už v mladém vesmíru, který neobsahoval kromě vodíku a hélia žádné jiné chemické prvky? Od jakého okamžiku vývoje vesmíru můžeme čekat vznik prvních planet?
Veronica Roccatagliata z mnichovské univerzitní observatoře, která se s týmem astronomů na objevu podílela, připomíná, že už roku 2010 objevili první exemplář systému chudého na kovy – hvězdu HIP 13044. Mysleli si, že jde o výjimku. Nedávný objev však zavdává domněnku, že kolem hvězd s nepatrných obsahem kovů může existovat více planet.
Podrobný výzkum tedy může přinést nové poznatky o vzniku planet v mladém vesmíru, za podmínek zcela odlišných těm, které mnohem později provázely vznik dalších planetárních soustav včetně té naší. Podle spoluautorky článku na webových stránkách Phys.org Anny Pasquali z astrocentra v Heidelbergu je možné, že se takové soustavy mohly utvářet po celou dobu existence vesmíru.
Vysíláno v Planetáriu č. 25/2012, 16. - 22. června.
Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci.
