Obloha v únoru: Galileovy Jesličky aneb Z mlhoviny hvězdokupou
S Blíženci nad hlavou, odlétající kometou a ve znamení přestupného roku.
V únoru máme nejjasnější hvězdy souhvězdí Blíženců, Castora a Polluxe, téměř nad hlavou, v blízkosti meridiánu. Kousek níž vlevo je nevýrazné zvířetníkové souhvězdí Raka. Naopak výše je Vozka s jasnou Capellou. Souhvězdí Býka klesá před Orionem k západu. Jižně od Blíženců najdeme zářící Sírius ve Velkém psu, který spolu s Betelgeuze v Orionu a Procyonem v Malém psu vytyčuje tzv. zimní trojúhelník, dobrý orientační útvar. Podobně funguje níže nad severozápadem dvojité W souhvězdí Casiopeji. Nad severozápadem píše také svůj typický obrazec Velký vůz. Na východní obloze vystupuje do výšky souhvězdí Lva s jasným Regulem.
Pohled do hlubokého vesmíru začneme zase u Blíženců, u jejichž pravého okraje se nachází rozsáhlá otevřená hvězdokupa M35 snadno viditelná v triedru. Od ní je pak jen kousek k další hvězdokupě Praesepe, čili k Jesličkám v souhvězdí Raka. Vidíme je dokonce i pouhým okem, ale triedr pěkně rozliší jednotlivé hvězdy. Dřív se hvězdáři domnívali, že jde o mlhovinu. Galileo Galilei však v dalekohledu jako první viděl, že jde o více než 40 slabších hvězd. Dnes v této hvězdokupě vzdálené téměř 580 světelných let rozliší větší dalekohledy přes 350 objektů. Většina patří do Jesliček, promítají se tam však i některé bližší nebo naopak vzdálenější hvězdy.
V únoru na obloze chybí dvě planety: Merkur a Neptun nebudou pozorovatelné. Venuši spatříme jen počátkem února ráno nízko nad jihovýchodním obzorem; tamtéž , ale vysoko je Mars. Jupiter je na obloze kromě večera po celou noc. Saturn svítí ráno nad jihovýchodním obzorem. Uran, pozorovatelný ovšem jen v dalekohledu, je večer nad západem.
Na úkazy je únor mimořádně chudý. Řada konjunkcí Měsíce s hvězdami a planetami se odehrává buď za bílého dne, nebo pod obzorem. Kometa Catalina se přestěhovala na sever. Nejblíže Zemi a na hranici viditelnosti pouhým okem byla 17. ledna. Postupně slábne a pohybuje se stále pomaleji v souhvězdí Žirafy, kde zůstane po celý únor. V březnu pak přejde do souhvězdí Persea.
A ještě měsíční fáze. 1. února poslední čtvrť, 8. února nov, 15. února první čtvrť a úplněk přijde na řadu 22. února. Poslední čtvrť pak už připadá na 2. března. Nezapomeňte, že únor má letos o den víc. Tzv. přestupný den dorovnává jednou za čtyři roky kalendářní rozdíl se skutečnou délkou tropického roku. Vděčíme za to Juliu Césarovi – po něm je také koneckonců pojmenován juliánský kalendář. Přejeme hezké všechny únorové dny a ničím nerušenou podívanou na oblohu!
