Pluto má srdce pro Clydea
V lednu roku 2006, kdy americká NASA vyslala sondu New Horizons na její více než devítiletou cestu, bylo Pluto ještě oficiálně planetou.
Nedlouho poté ho však astronomové přeřadili do kategorie trpasličích planet. To ale neubralo nic na atraktivitě Pluta, ani na přitažlivosti velkého dobrodružství, které vyvrcholilo před několika týdny. Sonda New Horizons proletěla 14. července kolem tělesa, které člověk ještě zblízka neviděl, ve vzdálenosti pouhých 12 500 kilometrů. Nyní posílá vědcům výsledky své úžasné mise. Pořídila množství dat a snímků, které lidstvu poprvé přiblíží nejen podobu samotné trpasličí planety, ale i jejího o něco menšího průvodce Charona a dalších čtyř měsíců. Vzhledem k omezené přenosové kapacitě palubního počítače budou tyto snímky putovat k Zemi více než jeden rok. Dobrodružství tedy stále pokračuje.
Díky němu však už teď víme, že Pluto se velikostí vrátilo na první místo mezi trpaslíky, před planetku Eris. Jeho průměr je po přeměření 2370 kilometrů. Astronomové dříve předpokládali, že Pluto nebude příliš geologicky aktivní. Namísto miliardy let starého povrchu pokrytého prachem a krátery však teď na snímcích vidí, že na Plutu jsou pohoří maximálně 100 milionů let stará. Což v historii planet žádné stáří není - spíše naopak mládí. Za geologickou aktivitu zřejmě může kryovulkanický proces. Co natavuje horské masívy, zmrzlé na více než 200 stupňů pod nulou, se zatím neví. Teplo potřebné k vybuzení kryovulkanismu se zřejmě skrývá uvnitř.
Na Plutu patrně existují projevy počasí. Atmosféru tam teď tvoří výlučně dusík, protože metan při vzdalování Pluta od Slunce vymrzl. Být na povrchu Pluta, patrně bychom tam zažili sněžení, sypaly by se na nás vločky dusíku. Vědce udivují bílé pláně tvořené dusíkovým a metanovým sněhem. Jednu z nich, která na snímcích svým tvarem připomíná srdce, chtějí pojmenovat po objeviteli Pluta – americkém hvězdáři Clydeu Tombaughovi. Ostatně, s názvy útvarů na Plutu to bude ještě zajímavé. Jména dostanou samozřejmě až poté, kdy budou mít astronomové pohromadě všechny snímky. Mezinárodní astronomická federace určila, že ponesou jména vědců, či objevitelů, ale i podle vesmírných misí a lodí, jako byly například Columbie, Challenger apod.
Názvy dostanou také útvary na tělesech, která k Plutu patří, tzn. na měsících Charon, Styx, Nix, Kerberos a Hydra. Např. na Charonu budou pojmenovány podle fiktivních vesmírných lodí, cestovatelů i objevitelů, takže se můžeme dočkat Kirka, Nostroma nebo Skywalkera. Objevit se tu mohou i bytosti z podsvětí, třeba Tolkienův Balrog. Kolem Pluta může být tedy nejen dobrodružno, ale i veselo.
