Procházka květnovou oblohou: Vodnář a škopík plný meteorů
Královská hvězda Regulus, mizející Mars a meteorický roj eta Akvarid.
Chcete-li pozorovat květnovou noční oblohu, musíte začít o něco později. Noci už jsou totiž o poznání kratší. Poslední ze zimních souhvězdí, Blíženci, kleslo k severozápadu a na východě už pomalu vystupují hvězdy léta v čele s modrobíle zářící Vegou v Lyře. Vysoko na nebi svítí Velký vůz a jeho oj míří k oranžovému Arkturu v Pastýři. Hlouběji na jihu je souhvězdí Panny s výraznou Spikou. Připočteme-li k nim hvězdu Regulus ve Lvu, máme na obloze skvělou orientaci v podobě tzv. jarního trojúhelníku.
Mimochodem – Regula počítali naši předkové ke čtyřem královským hvězdám, které sloužily jako jakási pomůcka k rozdělení ročních období. Regulus coby hvězda jara je 164x svítivější než naše Slunce a na misce vah by byl asi 3,5x těžší. Jeho povrchová teplota přesahuje 10 tisíc stupňů Celsia. Lze si snadno domyslet, co by s námi bylo, kdyby byl od nás stejně daleko jako je Slunce.
Ze sedmičky planet neuvidíme v květnu hned tři – Merkur, Uran a Neptun. S Merkurem se rozloučíme na více než čtyři měsíce, objeví se až v září v červáncích na ranní obloze. Viditelnost Marsu se postupně zhoršuje, bude večer nízko nad západním obzorem; počátkem června pak přestane být pozorovatelný vůbec, shledáme se s ním až v polovině září. Venuše se jako Jitřenka objevuje ráno nízko nad východním obzorem. Jupiter, který byl v dubnu nejblíže Zemi, se pohybuje v souhvězdí Panny, kde ho uvidíme po většinu noci kromě rána. Většinu noci kromě večera najdeme na obloze také Saturn, který se nachází mezi souhvězdím Hadonoše a Střelce. Jasnost planety bude až do poloviny června sílit.
Z úkazů stojí za pozornost maximum meteorického roje eta Akvarid, které nastane 5. května kolem páté hodiny ranní SELČ. Název roje napovídá, že radiant, odkud meteory zdánlivě vyletují, se nachází ve Vodnářovi. Průměrná frekvence těchto velmi rychlých meteorů je kolem padesáti za hodinu, můžeme tedy vidět skoro každou minutu jednu „padající hvězdu“, jak se někdy lidově meteorům říká. Pozorování však bude svým svitem rušit Měsíc, který bude dva dny po první čtvrti. Zdrojem eta Akvarid je proslulá Halleyova kometa.
7. a 8. května uvidíme na obloze pěkné seskupení Měsíce, Jupiteru a hvězdy Spica. A na závěr fáze Měsíce. V první čtvrti bude Měsíc 3. května, 10. května v úplňku, 19. května v poslední čtvrti a v novu zmizí 25. května. Hezké májové dny a ničím nerušenou podívanou!
