Vesmír a příroda28. října  2017 v 18:10  

Procházka listopadovou oblohou: Podivuhodná hvězda a Leonidy

Omikron Ceti, hvězdný veleobr ze souhvězdí Velryby, na snímku Hubbleova teleskopu - Foto: M. Karovska (Harvard-Smithsonian CfA) et al., CXC/ NASA

Omikron Ceti, hvězdný veleobr ze souhvězdí Velryby, na snímku Hubbleova teleskopuFoto: M. Karovska (Harvard-Smithsonian CfA) et al., CXC/ NASA

Planety a hvězdy v těsných přiblíženích, podivuhodná veleobří hvězda Omikron Ceti a státní svátek v záři meteorů.

Vysoko nad obzorem kraluje nebi pyšná Casiopeia. Snadno ji rozpoznáme podle tvaru dvojitého „W“. Nedaleko od ní je její královský manžel Cefeus, souhvězdí tvaru domečku. Pod královnou pak je nám dobře známá Andromeda; v mytologii souhvězdí jde o dceru obou královských rodičů. V obrazovém zpodobnění hvězdné oblohy je přikována ke skále. S Andromedou sousedí velký Pegasův čtverec, výrazný orientační obrazec, ne nepodobný Velkému vozu. 

Pojďme dál k východu, kde najdeme Býka a nápadná Kuřátka, čili otevřenou hvězdokupu Plejády. Později v noci tu pomalu vychází souhvězdí Blíženců s nejjasnějšími hvězdami Castorem a Polluxem, a také Orion, který je už předzvěstí zimní oblohy. Otevřené písmeno „V“ u jihovýchodního cípu Pegasa tvoří nevýrazné Ryby. Jižní oblohu zabírá Vodnář a Velryba s hvězdou Omikron Ceti, zvanou Mira, čili Podivuhodná. A ona podivuhodná opravdu je. Tento červený veleobr třistakrát větší než Slunce totiž mění svou jasnost od 3. do 9. magnitudy, a to průměrně za 332 dní. Je to vlastně dvojhvězda – její menší složkou je bílý trpaslík Mira B, který své obří dvojče oběhne přibližně jednou za 400 let. 

Měsíc a Venuše (foto uživatele Seana Rozekranse) - Foto: Wikimedia Commons,  Creative Commons Attribution 2.0 Generic

Měsíc a Venuše (foto uživatele Seana Rozekranse)Foto: Wikimedia Commons, Creative Commons Attribution 2.0 Generic

Z večerní oblohy na ranní se přestěhovaly všechny pouhým okem viditelné planety. Venuše je vidět jako Jitřenka ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. Naopak vysoko nad jihovýchodem je Mars. Jupiter bude vidět od poloviny listopadu ráno nízko nad východním obzorem, zatímco druhý obr Saturn jen počátkem měsíce nad jihozápadním obzorem. Nočními planetami viditelnými ovšem jen v teleskopech jsou po většinu noci Uran a v první polovině noci Neptun. Řeč nebyla o Merkuru, ten uvidíme až koncem prosince. 

17. listopadu bude další příležitost pro lovce meteorů, kolem 18. hodiny mají maximum Leonidy. Měsíc se blíží novu a tak pokud bude obloha jasná, mohli bychom vidět kolem 15 velmi rychlých meteorů za hodinu. Tentýž den, ale už brzy ráno, uvidíme na obloze pěkné seskupení Měsíce, Jupiteru a Venuše jako pozůstatek předchozí konjunkce Měsíce s Jupiterem. Z dalších úkazů je zajímavý zákryt hvězdy Aldebaran Měsícem, ke kterému dojde při konjunkci 6. listopadu ve čtyři hodiny ráno. 13. listopadu kolem sedmé ráno bychom mohli vidět Venuši s Jupiterem velmi nízko nad východním obzorem, následná konjunkce obou těles o dvě hodiny později už nebude pozorovatelná, neboť se odehraje pod obzorem. 

A ještě měsíční fáze. 4. listopadu bude úplněk, 10. listopadu poslední čtvrť, 18. listopadu nov a 26. listopadu bude Měsíc v první čtvrti. Z poslední čistě podzimní procházky oblohou je to vše. Přejeme vám hezké dny i pěknou podívanou! 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas