Procházka únorovou oblohou: Úplněk v zemském polostínu
Únorová noční obloha nabídne polostínové zatmění Měsíce, kometu s československou stopou a pozvolný nástup jarních souhvězdí na úkor těch zimních.
V únoru jsou zatím na obloze k vidění všechna zimní souhvězdí v čele s Orionem a jeho nejznámější difúzní mlhovinou M42 viditelnou i pouhým okem. Obloha dále nabízí Blížence, Býka, Malého i Velkého psa s nepřehlédnutelnou stálicí Síriem. Od východu se však s postupující nocí o slovo pomalu hlásí souhvězdí jara, ke kterým počítáme i docela nenápadné souhvězdí Raka vlevo od Blíženců.
Směrem k východu zaujme jasný Regulus – nejvýraznější hvězda v souhvězdí Lva. Nad severovýchodem vystupuje Pastýř se svým oranžově zbarveným Arkturem. Tento obr je pětadvacetkrát větší než naše Slunce. Mléčná dráha je v zimě méně jasná než v létě, její pás se táhne od dvojitého W souhvězdí Cassiopei přes souhvězdí Persea, Vozky a Blíženců až k Jednorožci. Nad severozápadem píše svůj typický obrazec Velký vůz. Obloha v tomto období je sice chudší na jasné hvězdy, zato však bohatá na mlhoviny a galaxie. Z hvězdné mapy snadno zjistíme, že několik desítek je jich v dosahu amatérských dalekohledů.
Z planet neuvidíme v únoru Merkur a Neptun. Venuše svítí jako lampička zavěšená večer vysoko nad jihozápadním obzorem, krátce po polovině února dosáhne nejvyšší jasnosti. Nedaleko od ní najdeme Mars, po většinu noci svítí i Jupiter. Saturn můžeme najít ráno nízko nad jihovýchodním obzorem, zatímco Uran, na který si musíme vzít aspoň triedr, je večer vysoko na jihozápadě v souhvězdí Ryb.
Jinak poměrně chudé únorové nabídce úkazů vévodí polostínové zatmění Měsíce. Uvidíme ho téměř v celém jeho průběhu po půlnoci z pátku 10. na sobotu 11. února a Měsíc při něm projde nejblíže zemskému stínu v sobotu v 1 hodinu 44 minuty SEČ ve výšce skoro 50° nad obzorem. Při maximální fázi úkazu se přiblíží k plnému zemskému stínu na pouhé dvě setiny úhlového stupně, což už je opravdu blizoučko k částečnému zatmění. Všimněte si, jak před maximální fází potemní horní okraj Měsíce. 15. a 16. února v podvečer uvidíme zajímavé seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky, 26. února pak večer nad západem Mars a Uran před konjunkcí, která ale nastane později, kdy už ji neuvidíme.
V první polovině února bude mít nejlepší podmínky pro pozorování krátkoperiodická kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, kterou v roce 1948 objevili českoslovenští astronomové Antonín Mrkos a Ľudmila Pajdušáková. Průchod přísluním už má kometa za sebou, ale 11. února bude nejblíže Zemi – asi 12,5 milionu kilometrů. Koncem poslední únorové dekády, kdy svým svitem nebude rušit Měsíc, se objeví na ranní obloze a tak bychom tuhle vlasatici mohli vidět i obyčejným triedrem.
Měsíc bude 4. února v první čtvrti, 11. února v úplňku, 18. února v poslední čtvrti a v novu se ocitne 26. února. Hezkou a ničím nerušenou podívanou!
