Roj eta Akvarid a blízký Jupiter: Procházka květnovou oblohou

Jupiter a jeho měsíce Callisto, Ganymed, Ió a Europa (výřez z fotografie) - Foto: Dr. Boris Kececi,  CC BY-SA 4.0

Jupiter a jeho měsíce Callisto, Ganymed, Ió a Europa (výřez z fotografie)Foto: Dr. Boris Kececi, CC BY-SA 4.0

Venuše zářící jako Večernice a hned dvě pozoruhodná ranní seskupení vesmírných těles.

Májová obloha se oproti dubnové pootočila o 30 stupňů, změny tedy nejsou tak velké jako mezi ročními obdobími. Souhvězdí Blíženců, poslední ze zimních souhvězdí, kleslo večer k severozápadu, zatímco na východě už se v hluboké noci pomalu objevují hvězdy léta v čele s modrobíle zářící Vegou v Lyře. Vysoko na nebi září Velký vůz, jehož oj nás dovede k oranžovému Arkturu v Pastýři, hlouběji na jihu je souhvězdí Panny s výraznou hvězdou Spica. V souhvězdí Lva svítí Regulus, který nám s modravou Spikou a zmíněným Arkturem rýsuje skvělý orientační útvar – tzv. jarní trojúhelník. 

Z planet září večer jako lampička nad západem Venuše. Po celou noc svítí v souhvězdí Vah Jupiter, který má v květnu a červnu nejlepší podmínky pro pozorování. Bohužel nestoupá moc vysoko nad obzor. Zajímavostí je, že 9. května bude v opozici se Sluncem a o den později, tedy 10. května, bude nejblíže Zemi – něco přes 658 milionů kilometrů. Druhá obří planeta Saturn, která se po celý rok pohybuje souhvězdím Střelce, je vidět v druhé polovině noci. Mars najdeme ráno nad jihovýchodním obzorem. Tři planety neuvidíme vůbec – jsou to Merkur, Uran a Neptun, které nedlouho předtím prošly konjunkcí se Sluncem a dosud se ztrácejí v jeho záři. 

Meteory (ilustrační foto) - Foto: Fred Bruenjes

Meteory (ilustrační foto)Foto: Fred Bruenjes

V květnu nastane celkem devět konjunkcí Měsíce, planet i hvězd, bohužel žádnou nich u nás neuvidíme, neboť nastávají buď za bílého dne, anebo v době, kdy je Měsíc mimo obzor. Dvakrát však zůstane v souvislosti s těmito úkazy na obloze pěkné seskupení. Např. hned mezi 1. až 6. květnem se na ranní obloze sešikují Měsíc, Jupiter, hvězda Antares, Saturn a Mars. 27. května si tohle seskupení všechna uvedená tělesa vyjma Marsu zopakují. 

Vraťme se teď ještě do dubna. Podařilo se vám 22. dubna spatřit aspoň něco z meteorického roje Lyrid? Otázkou mířím k podobnému úkazu, který nastane 6. května hned zkraje nového dne. Podívanou bychom si mohli zopakovat, tentokrát v podání roje eta Akvarid, jejichž zdrojem je známá Halleyova kometa. Bohužel, i tentokrát bude svým svitem rušit Měsíc, dokonce víc než při dubnovém úkazu, protože bude ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Měsíční nov nastane pak až 15. května, zatímco v první čtvrti bude náš souputník 22. a v úplňku 29.května. 

Přejeme hezké májové dny, co nejteplejší večery a ničím nerušenou podívanou! 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas