Saturnovy prstence jsou prý docela mladé

Detail složitého systému Saturnových prstenců ve falešných barvách pro zvýraznění struktury - Foto:  NASA

Detail složitého systému Saturnových prstenců ve falešných barvách pro zvýraznění strukturyFoto:  NASA

Jak a kdy vznikla jedinečná okrasa šesté planety Sluneční soustavy, o níž vědí astronomové už od poloviny 17. století? To je dodnes tajemství.

Vědci postupně dospěli k poznání, že Saturnovy prstence tvoří obrovské množství úlomků ledu a prachu ve vrstvičce tenké jen několik stovek metrů. Záhadu jejího vzniku se nedávno pokusil rozluštit tým z amerického Southwest Research Institute kolem Matiji Cuka. Poznatky publikované v Astrophysical Journal ukazují, že prstence a také většina vnitřních tzv. ledových měsíců Saturnu vznikly (bráno astronomickými měřítky) vlastně nedávno, teprve před 100 miliony roků. 

Saturnovy měsíce a prstence - Foto:  NASA

Saturnovy měsíce a prstenceFoto:  NASA

Vědci uvažovali takto: měsíce vlivem gravitačního slapového pole Saturnu a jeho tekutého jádra neustále mění svoje dráhy. Prstence tu tedy nemusí být od vzniku samotné planety, tedy asi 4 miliardy let, a vznikly zřejmě mnohem později. Zatímco náš Měsíc měl cestu kolem Země vymetenou a sám pro sebe, většina Saturnových měsíců se o prostor musela dělit s ostatními. Výsledkem byly dvojice měsíců příležitostně vstupujících do tzv. orbitálních rezonancí. Společnou silou tak mohly malé měsíce silněji ovlivňovat oběžné dráhy jiných těles a měnit i jejich sklon. Počítačovou simulací Cukův tým porovnával současné i předpovídané dráhy a zjistil, že některé z důležitých satelitů – Tethys, Dione a Rhea – obíhají po méně dramaticky změněných drahách, než se předpokládalo. Relativně malé sklony oběžných drah naznačují, že tyto měsíce vznikly ne příliš daleko od míst, kde se nacházejí dnes. Otázkou je, kdy se tak stalo? 

Čtěte také: Mars přijde o měsíc a získá prstenec

Sonda Cassini u Saturnu - Foto:  NASA

Sonda Cassini u SaturnuFoto:  NASA

Matija Cuk se svým týmem hledal odpověď také v datech z kosmické sondy Cassini, která mj. zaznamenala unikátní úkaz – ledové gejzíry na Saturnově měsíci Enceladus. Považujeme-li geotermální aktivity na tomto měsíci za víceméně konstantní, musí být interakce a slapové síly uvnitř Saturnu docela silné, když vyženou gejzíry vysoko nad povrch. Na základě zmíněné počítačové simulace odvodili vědci stáří velkých měsíců Saturnu – vyjma velmi vzdálených měsíců Titan a Iapetus – na pouhých 100 milionů roků. Matija Cuk tvrdí, že Saturn měl podobný soubor satelitů už dřív. Jejich dráhy však při oběhu planety kolem Slunce narušily orbitální rezonance natolik, že se dráhy sousedních měsíců překřížily, tělesa se srazila a rozbila. Z jejich trosek povstaly současné měsíce i prstence. 

Pokud jsou tyto závěry správné, píše se v Astrophysical Journal, pak Saturnovy jasné prstence mohou být mladší než vrchol éry dinosaurů a my máme velké štěstí, že je můžeme pozorovat. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Soutěže

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace