Soumrak je když…
Co znamenají pojmy astronomický soumrak a astronomická noc? A proč jsou v období kolem slunovratu noci málo tmavé?
Udělejme si nejprve jasno v odborném názvosloví. Existují pojmy občanský soumrak, nautický soumrak, astronomický soumrak a astronomická noc. O soumraku v běžném slova smyslu se dá říci, že je to přechodný čas mezi dnem a nocí nebo naopak, kdy postupně ubývá nebo přibývá světla. Po západu nebo před východem Slunce jsou ještě, případně už, vrchní vrstvy atmosféry osvětlené a rozptylují sluneční světlo i do nižších vrstev.
Občanský soumrak je čas mezi západem (anebo východem) Slunce a okamžikem, kdy je Slunce 6 úhlových stupňů pod horizontem. Mezi 6 a 12 stupni trvá soumrak nautický a osmnácti stupni je ohraničen soumrak astronomický. V tmavou astronomickou noc přejde, klesne-li Slunce ještě níž. Délka soumraku pochopitelně závisí od místa, kde se nacházíme, a na deklinaci Slunce, zjednodušeně řečeno – na zdánlivé dráze Slunce v průběhu roku. Jiná je jeho délka v tropickém pásmu, jiná v severněji položených oblastech. Vzpomínám si, že v ruském Petrohradě se v létě daly venku o půlnoci bez problémů číst noviny. Vůbec nejdelší soumrak je na zemských pólech, kde trvá i několik týdnů.
V našich zeměpisných šířkách, tedy kolem 50. stupně, trvá občanský soumrak obvykle kolem půl hodiny, nautický přes hodinu. V období kolem rovnodennosti je soumrak kratší. Kolem slunovratu, který letos připadá na 20. června, naopak nejdelší, takže astronomický soumrak trvá vlastně celou noc. V místech od 67 stupňů severní šířky směrem k pólu Slunce kolem slunovratu dokonce nezapadá vůbec. Což se nás naštěstí netýká. Příznivci toulek po hvězdné obloze v našich končinách nemusí zoufat ani kvůli déle trvajícímu soumraku. Skutečně tmavé astronomické noci se dočkají po 11. červenci.
