Špatné zprávy o lyrorožci

Existuje skutečně tajemný východoasijský kopytník? A nebo jsou krásně zakroucené rohy z tamních tržišť dílem šikovných rukou domorodců?

Jak jsme si docela nedávno v Planetáriu zopakovali, tajemný kopytník lyrorožec byl vědecky popsán v roce 1994, a to podle zvláštních zatočených rohů, zakoupených na tržištích ve Vietnamu a Kambodži. Nic jiného vědci v rukou neměli a dodnes nemají - pomineme-li kresby ze starých čínských spisů, znázorňující zvíře, jehož hlavu zdobí právě takové rohy. Do oblasti údajného výskytu lyrorožce se vydalo několik expedic; přírodovědci však neměli štěstí. Lyrorožce nenašli, přibyly pouze další rohy - opět zakoupené na tržištích. Protože zoologové by nové zvíře rádi zařadili do systému, přistoupili k jediné zbývající možnosti - ke zkoumání DNA, získané z rohů a k jejímu srovnání s DNA jiných kopytníků. Výsledky byly překvapivé. Každý z vědeckých týmů, které pracovaly nezávisle na sobě, totiž dospěl k něčemu jinému. Zatímco německo-rakouský tým označil lyrorožce za blízkého příbuzného koz a ovcí, ruští vědci ho prohlásili za nový druh buvola. Francouzská skupina zase nejprve došla k závěru, že lyrorožec má nejblíže ke kamzíkům - a ještě spíše k těm alpským než pyrenejským. To ovšem vzbudilo velké podezření, protože příbuznost lyrorožce jen s jedním konkrétním druhem kamzíka, když oba druhy kamzíků jsou si jinak morfologicky i geneticky velmi blízko, je velmi nepravděpodobná. A tak byly analýzy provedeny znovu. Výsledek nových expertiz však byl ještě větším šokem. Lyrorožec měl podle nich stoprocentně stejnou sekvenci DNA jako tur domácí, což zkrátka není možné. Jediným vysvětlením by bylo, že lyrorožec a tur domácí jsou jedno a totéž zvíře, a že tedy žádný lyrorožec neexistuje. A nebo přesněji - zkoumané rohy nepatřily lyrorožci, ale turu domácímu.
Jak je to možné?
Někteří odborníci vystoupili s názorem, že skutečnost je sice šokující, zato však prostá. Domorodci krásné zakroucené rohy sami vyrábějí. Rohovina totiž při vyšší teplotě měkne a je jí možné tvarovat. Umělým kroucením se však naruší přirozená struktura materiálu - a právě to je prý možné pozorovat na mikroskopických řezech z rohů lyrorožce. A tak se vědci rozdělili do dvou skupin. Ta větší existenci lyrorožce popírá, ta menší ji obhajuje. Jasno do celé věci by měl přinést chystaný molekulární rozbor dvou párů rohů, které má ve sbírkách přírodovědné muzeum v Kansasu. Zatímco všechny ostatní rohy pocházejí z asijských nákupů a z 90. let 20. století, rohy z Kansasu byly získány už v roce 1929, dokonce prý z ulovených zvířat. Ani kdyby se ukázalo, že i tyto lyrorožčí rohy jsou rukodělnou prací, vůbec to nemusí znamenat, že lyrorožec je jen fantazie. Tvor z čínských spisů v džunglích Zadní Indie kdysi dávno žít mohl. Třeba byl vyhuben, ale poptávka po jeho dekorativní ozdobě hlavy trvala - a tak si místní obchodníci pomohli, jak dovedli.
Ať tak či tak, pravděpodobnost, že ve Vietnamu a Kambodži dodnes žije kopytník s krásnými zakroucenými rohy se stále zmenšuje.

Frederik Velinský

Použitá literatura:

Robovský, Jan: Tajemní asijští kopytníci - lyrorožec a kuprej. Živa 3/ 2003, s. 130. 

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
 

Na titulní stránku. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas