Vesmír a příroda16. června  2018 v 18:10  

Většinu vody měla naše Země zřejmě už před vznikem Měsíce

Umělecká představa kolize mezi dvěma planetami. Podobná kolize Země s planetou o velikosti Marsu dala pravděpodobně vzniknout Měsíci - Foto:  NASA/JPL-Caltech, Public domain

Umělecká představa kolize mezi dvěma planetami. Podobná kolize Země s planetou o velikosti Marsu dala pravděpodobně vzniknout MěsíciFoto:  NASA/JPL-Caltech, Public domain

Otázka, kdy a jak se na Zemi vzala voda, zajímá přírodovědce už stovky let. Dosud nejrozšířenější teorie o jejím meteoritickém či kometárním původu získala nedávno vážné trhliny.

Už dlouho se má za to, že většinu vody k nám přinesly meteority po tzv. velkém impaktu, tedy v době, kdy Země dokončila svůj růst a kdy se z ní už zformoval náš Měsíc. Trhliny do této teorie vnesl fakt, že ‚vodonosné‘ meteority by měly obsahovat mnohem různorodější směsici izotopů kyslíku než jakou vědci zjistili v měsíčních horninách. Člen vědeckého týmu, kosmochemik Nicolas Dauphas z chicagské univerzity tvrdí, že voda na Zemi byla už před vznikem Měsíce; tedy před zmíněným ‚velkým impaktem‘, ke kterému došlo zhruba před 4,5 miliardou let. Výsledky, které vycházejí z dosud nejrozsáhlejšího výzkumu izotopů kyslíku, publikoval Dauphasův tým letos 28. března v článku v prestižním časopise Science Advances (v přístupnější podobě pak i na webu UChicago News). Nicolas Dauphas upozorňuje, že měření prováděli jiní vědci už dřív, avšak až teď, pomocí mnohem dokonalejších metod, bylo možné přesně zjistit a porovnat izotopické složení měsíčních a pozemských hornin. Výsledek? Izotopy kyslíku jsou pozoruhodně podobné, rozdíly činí pouhé 3-4 miliontiny jednotky. 

Čtěte také: Voda na Měsíci

Planeta Země a Měsíc - Foto:  NASA

Planeta Země a MěsícFoto:  NASA

Připomeňme si tedy všeobecně přijímanou teorii, kterou publikovaný závěr vlastně podporuje. Do tvořící se Země narazila protoplaneta o velikosti Marsu a z části materiálu vyvrženého touto srážkou se postupně zformoval náš souputník. Země získala velmi malou část měsíční horniny, Měsíc naopak více hmoty ze Země; šlo však o velmi podobná tělesa, neboť protoplaneta, která se se Zemí srazila, vznikla ze stejného materiálu a téměř ve stejné vzdálenosti od Slunce. Většina vody, která byla na protoZemi, tedy pravděpodobně srážku přežila, tudíž nemohla vzniknout někde jinde. Z publikovaného modelu vyplývá, že v období po obří kolizi dopravily ‚vodonosné‘ meteority z komet a asteroidů na naši planetu pouhých pět, maximálně však 30 procent veškeré vody. Nikoliv tedy většinu. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas