Viktorie a euryalé vzdorná: Největší lekníny světa
V Botanické zahradě v Liberci můžete v sezóně navštívit pavilon, věnovaný leknínovitým rostlinám. V příznivých letech tam jsou k vidění všichni tři největší zástupci leknínovitých na světě – viktorie královská, viktorie Cruzova a euryalé vzdorná.
O viktorii královské se traduje, že ji jako první v amazonské džungli spatřil botanik, etnograf a lékař Tadeáš Haenke, rodák ze severočeské Chřibské. Jak ale říká ředitel liberecké Botanické zahrady Miloslav Studnička, žádné důkazy pro to nejsou – jen zprávy z druhé a dokonce třetí ruky. Sám Haenke se o svém údajném objevu obřího amazonského leknínu nikdy nikomu nezmínil. Je také zřejmé, že už před ním museli viktorii vidět i jiní Evropané. Jistě tak víme pouze to, že první skutečný vědecký popis viktorie královské publikoval v roce 1836 německý botanik, zoolog a cestovatel Eduard Friedrich Poeppig. Viktorie Cruzova byla jako samostatný druh rozlišena a popsána o něco později. Třetím druhem obřího leknínu, který byl objeven a vědecky popsán ještě dříve, než oba druhy jihoamerických viktorií, je asijská euryalé vzdorná.
Přestože minimálně první z uvedených obřích leknínů, viktorii královskou, dobře znáte, ať už z návštěv botanických zahrad nebo alespoň z fotografií, o jejím životě toho pravděpodobně víte jen málo. Co má společného s ostatními velkými lekníny a čím se od nich naopak liší? Jak se rozmnožuje a co všechno její obří listy na hladině unesou? Odpověď na tyto i mnohé další otázky najdete v rozhovoru s botanikem Miloslavem Studničkou.
V pavilonu leknínovitých rostlin v Botanické zahradě v Liberci rostou kromě viktorií a euryalé vzdorné i další vodní rostliny ze subtropů a tropů. Pavilon je pochopitelně otevřen jen v sezóně, přibližně od dubna do října. Chcete-li tedy obří lekníny vidět, mějte to na paměti.
