Zatmělý Měsíc, vzdálené Slunce a blízký Mars: Procházka červencovou oblohou

28. červen 2018

Nejkrásnější z nebeských úkazů uvidíme až v samém závěru července, obloha však nabízí nádhernou podívanou během každé z jasných letních nocí.

Léto máme od astronomů oficiálně potvrzené už od 21. června. Letní slunovrat nicméně postupuje velmi pomalu; až do této chvíle o pouhé tři minuty. Noci jsou tedy zatím velmi krátké – do podzimní rovnodennosti se natáhnou téměř o tři hodiny. Astronomický soumrak potrvá u nás do konce první červencové dekády, takže opravdové tmy si při pozorování letních souhvězdí příliš neužijeme. Teplých nocí snad ano.

Při nich – třeba v trávě s rukama za hlavou – uvidíme nad sebou stříbřitý pás Mléčné dráhy, který prochází také přes nám dobře známý orientační obrazec, tzv. letní trojúhelník. V jeho vrcholech svítí jasné hvězdy Vega, Deneb a Altair. Blízko zenitu máme nevýrazné souhvězdí Herkules, mezi Herkulem a Pastýřem pak hezkou Severní korunu s jasnou hvězdou Gemma. V Pastýři na západě dominuje oranžově zbarvený obr Arktur. V porovnání s naší mateřskou hvězdou je sedmadvacetkrát větší, naštěstí nás od něj dělí skoro 37 světelných let. Před časem jsem se v naší rubrice zmínil, že tak nějak bude naše Slunce vypadat za pět miliard let. Právě teď je příhodný čas k pozorování nejjižnějších zvířetníkových souhvězdí – Střelce a Štíra. Ve Štírovi můžeme malým dalekohledem dobře pozorovat dvě velmi jasné otevřené hvězdokupy M6 (říká se jí Motýlí hvězdokupa) a M7, v souhvězdí Labutě pak hezkou barevnou dvojhvězdu Albireo. Dalekohled rozliší její dvě složky – jednu žlutooranžovou, druhou modravou.

Z hlubokého vesmíru pojďme k planetám. Kromě Merkuru je uvidíme všechny. Venuši večer nízko nad západním obzorem, Mars kromě večera téměř po celou noc; Jupiter svítí v první polovině noci, Saturn se svými prstenci po většinu noci kromě rána, vzdálenější Uran v druhé polovině noci a Neptun kromě večera po většinu noci. A ještě dvě perličky: 6. července od nás bude naše Slunce nejdále – 152 miliony a 100 tisíc kilometrů. Je to trochu paradox – když v létě nejvíc pálí, je přitom od nás nejdál. Naopak nejblíže Zemi bude 31. července rudá planeta Mars – pouhých 57,6 milionů kilometrů.

Hvězdokupa M7 v souhvězdí Štíra

Úkazům na obloze v červenci jasně dominuje úplné zatmění Měsíce. Nastane 27. července a uvidíme ho v celém průběhu. Po polostínové a částečné fázi začne ta úplná v půl desáté večer SELČ. Střed zatmění čekejme o necelou hodinu poté, konec úplného zatmění pak ve 23 hodin a 13 minut. Úkaz si tedy budeme moci vychutnávat celou 1 hodinu a 43 minuty. Z dalších úkazů potěší seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares a Saturnu ve dnech 20. až 25. července, coby předzvěst resp. pozůstatek konjunkce Měsíce s touto obří planetou. 30. července ještě také nezapomeňme ještě na maximum meteorického roje delta Akvarid. Jde o nepříliš výrazný roj, jehož zdrojem je kometa 96P/Machholz.

Přejeme hezkou podívanou a ať vám léto přinese jen samé radosti.

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio