Žihle: Po stopách obrů
Lesní komplex severozápadně od obce Žihle na severu Plzeňska patří do přírodního parku Horní Střela. Až do roku 1993 nikdo nepochyboval o tom, že zdejší kameny jsou výhradně produktem přírodních procesů.
Před patnácti lety však oznámila jistá senzibilka, že u žihelských kamenů pociťuje cosi zvláštního, stejně jako při návštěvě známých kounovských řad. Milovníci záhad podnikli ke kamenům několik výprav. Jedné se zúčastnil i psychotronik Pavel Kozák, kterému pak v roce 1997 vyšla kniha, v níž formuloval zcela vážně míněnou hypotézu, podle níž některé z kamenných sestav u Žihle mohli zbudovat během poslední doby ledové třímetroví a snad i vyšší humanoidi - tedy obři; z bájné (ovšem nikoliv pro Kozáka) Platónovy Atlantidy! Na zdejším vrchu Nad Myslivnou se prý totiž nachází "energetický bod s kladnou energií", jakási "retlansační stanice", přes níž kdysi plynula pozitivní energie z Atlantidy do srdce Čech, k hlavnímu energetickému bodu Prahy, pahorku Žiži na dnešním Pražském hradě! Ten prý Atlanťané energeticky dotovali, stejně jako jiná místa na periferii tehdejšího světa, aby (a to je doslovný citát) "do nich mohl být vyslán průzkum a mohla být eventuálně osídlena".
Podle Kozáka u Žihle najdete, cituji, "kamenné řady z pětimetrových balvanů, trojbokou pyramidu s náležitě negativní energií, dolmen a obětiště se zřetelnou mísou a odpadním žlabem na vrcholu skály". Mnohé z nich prý přemístil a sestavil někdo, kdo "měl, musel mít větší sílu, než člověk." Inu - kdo chce věřit na obry, ať si na ně věří... Za dílo přerostlých stavitelů považuje Kozák i jednu z nejpůsobivějších žihelských sestav - dva šikmé oblé balvany se zašpičatělým "překladem", mezi něž je jakoby "vsunut" jeden menší kámen. Tato sestava vysoká 4,5 m stojí přímo na trase žluté turistické značky, asi 4 km od Žihle, jen kousek od místa, kde šipky turistu svedou z asfaltové silničky směrem na Uhlířskou louku. Podle Kozáka se jedná o jednu "z nejsilnějších kamenných sestav u nás". Na plošině nad ní se prý konaly obřady. Podobné rituální využití nápadných přírodních kamenů podle archeologů samozřejmě nelze vyloučit, z Žihle však o něm neexistují žádné důkazy - vyjma těch psychotronických, na které archeologové nevěří. Podle geologů jsou všechny žihelské kamenné objekty bez výjimky dílem přírody.
Je to jistě přijatelnější, než přistoupit na Kozákovy za vlasy přitažené vize o Atlantidě a obrech, jejichž astrálové se tu prý dodnes potloukají. Jenže na hladinu mezitím vypluly další novodobé mýty. Spisovatel Václav Vokolek uvádí, že se před časem na některých žihelských kamenech během jediné noci objevily tajemné čerstvé rýhy, jakoby vyryté obří bruskou. Byla tu prý také pozorována záhadná ohnivá koule. Myslet si o tom lze cokoliv. Les u Žihle je však mimořádně působivým místem i bez podobných zkazek. V části, přiléhající k obci, byla už roku 1933 vyhlášena přírodní památka U Báby - U Lomu. Jsou v ní k vidění dva největší české balvany, přezdívané Bába a Dědek a také malé skalní město. I tyto objekty leží na trase žlutě značené turistické stezky.
Prameny:
Pavel Kozák: Místa působení. České Budějovice - Zdíkov 1997, s. 69-70
Pavel Kozák: Tajemná místa Plzeňska. 2. vydání. Beroun 2006, s. 72-79
Václav Vokolek: Svět posvátných kamenů. Praha 2006, s. 361-363
http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mzihle/zihle.htm
Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
