Frýdek-Místek: Zázračná Madona

Procesí k poutnímu kostelu Navštívení Panny Marie ve Frýdku na dobovém vyobrazení.Foto: cs.wikipedia.org

Před dvěma sty padesáti lety byl vysvěcen poutní chrám Navštívení Panny Marie ve "slezských Lurdách" - Frýdku. Mohutná stavba ochraňuje vzácnou sochu Madony, která je považována za zázračnou.

Původ pískovcové sochy Panny Marie Frýdecké, Ochránkyně Slezska je, jak to v těchto případech bývá, zaobalen tajemnou pověstí. Legenda praví, že sochu nalezli dělníci při kopání hlíny na návrší zvaném Vápenky; shodou okolností přímo v místech, kde se dnes nachází oltář poutního kostela. Přenesli ji do frýdeckého farního kostela; příštího dne ji však nalezli opět na Vápenkách. Tento zázrak se podle některých vyprávění měl opakovat hned několikrát a tak byla socha na Vápenkách ponechána. Podle dochovaných pramenů je ve skutečnosti autorem sochy Panny Marie Frýdecké místní kameník Steinhofer. V roce 1663 ji městu věnoval František Eusebius, hrabě z Oppersdorfu. Z jeho podnětu byla také socha umístěna na kopci naproti zámku.
Zpočátku stála jen tak, na sloupu pod širým nebem. Lidé k ní přicházeli a prosili o pomoc. Zejména nemocní prý byli mnohokrát vyslyšeni, a tak se u Frýdecké Madony scházelo stále více poutníků nejen ze Slezska a Moravy, ale i ze Slovenska a Polska. Z jejich milodarů byla v roce 1706 nad sochou postavena dřevěná poutní kaple Panny Marie Sněžné Na Vápenkách. Příliv poutníků ještě zhoustl a kaple se sochou se stala oblíbeným poutním místem. To bylo trnem v oku tehdejšímu majiteli frýdeckého panství hraběti Františku Pražmovi, který se dostal do sporu s frýdeckým farářem Václavem Faldinou. Hrabě chtěl, aby správu nad poutním místem převzali opavští minorité. Milostnou sochu Panny Marie nechal přemístit do zámecké kaple. Jejímu tajnému odeslání do Opavy zabránili Frýdečtí, kteří ji dnem i nocí střežili. Spor nakonec musel řešit císař Karel VI., který rozhodl ve prospěch faráře. Správa poutních pobožností zůstala frýdeckému kněžstvu a socha se roku 1712 s velkou slávou vrátila do kaple Na Vápenkách. Zázraky pokračovaly; existuje o tom řada svědectví, které v roce 1713 shromáždila biskupská kurie a také zápisy v knihách z let 1732 - 1739. Panna Maria Frýdecká dovedla poutníky zbavit mnohých neduhů a tak není divu, že se místu začalo přezdívat "slezské Lurdy".
Protože dřevěná kaple nepostačovala, byl na frýdeckých Vápenkách v letech 1740 až 1759 postaven monumentální barokní poutní kostel. Hlavní oltář byl dokončen v roce 1794, socha Panny Marie Frýdecké na něj byla přenesena a stojí tam dodnes. Chrám, který je dominantou dnešního Frýdku-Místku, byl v roce 1999 papežem Janem Pavlem II. povýšen na basiliku minor. Četné pouti k Frýdecké Madoně se konají stále. Jestli trvají i její podivuhodné zázraky, to musíte posoudit sami.

Prameny:
Novák, K. a Duchovní správa: Poutní chrám P. Marie ve Frýdku. [online]. c1994 [citováno 17. 05. 2009].
Štajnochr, Vítězslav: Panna Maria divotvůrkyně. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 2000, s. 156-9
ČTK: Významným mariánským poutním místem Slezska je Frýdek-Místek. 11.5.2009.
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bazilika Navštívení Panny Marie (Frýdek-Místek) [online]. c2009 [citováno 17. 05. 2009]. 

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.