Černé a Čertovo jezero: Vzpomínka na ledovce
V šumavských lesích se nachází osm ledovcových jezer, pamětníků doby ledové. Pět jich je na české a tři na bavorské straně. Všechna vznikla po ústupu šumavského ledovce v údolích, přehrazených morénou - valem z půdy a kamení, který před sebou tlačí čelo ledovce. Největší a nejznámější z těchto jezer najdete na svazích šumavské Jezerní hory - jmenují se Černé a Čertovo.
Tajemněji z obou jezer působí to druhé, hlavně proto, že je divočejší a mnohem osamělejší. Černé jezero má totiž lidmi zpevněnou hráz, poté, co u něj byla v roce 1929 vybudována první československá přečerpávací elektrárna. Obě jezera jsou obklopena hustým smrkovým lesem a vysokými skalnatými srázy Jezerní hory. Čertovo jezero je menší, hůře přístupné. Voda v obou jezerech se zdá být tmavá, skoro černá - odrážejí se v ní okolní lesy a navíc je pořádně hluboká. Černé jezero má místy přes 40 metrů. Čertovo je o tři metry mělčí. Když na jeho hladinu padne šumavská mlha, snadno se tu věří bájím a pověstem. Třeba o smutné jezerní paní v modrém šatě a černých střevících, která se občas prochází po hladině. A nebo té o malém vousatém stařečkovi, jenž s hlasitým bědováním na jezerních březích hledá svou milovanou ženu, unesenou zlým duchem. Možná to nebyl duch, ale čert, který dodnes leží na dně jezera s kamenem uvázaným na ocase. Ta dáma ho totiž přechytračila a on už nikdy neprojde pekelnou bránou.
Šumavská jezera odedávna přitahovala romantické duše. Psali o nich básníci a malíři je zvěčňovali na svých obrazech. O Černém jezeře napsal dokonce skladatel Josef Richard Rozkošný před sto lety operu. K tajemnému koloritu krajiny přispívá i pomníček Adolfa Kašpara při turistické cestě, která vede k jezerům z nedaleké Železné Rudy. Stojí na místě, kde v roce 1934 tento známý malíř a ilustrátor zemřel. Vydal se tehdy s ženou na výlet, uprostřed lesů ho však ranila mrtvice.
Černé a Čertovo jezero od sebe dělí vzdušnou čarou necelé dva kilometry. Cesta mezi nimi však není tak snadná, jak byste si představovali. Je přitom nutné překonat hřeben Jezerní hory a do sedla Na rozvodí je to zvlášť ve směru od Černého jezera opravdu řádná štrapác. Až budete stát nahoře, napůl cesty mezi jezery, můžete se nechat unášet myšlenkou, že je to místo evropského významu. Všechna voda, která teče ze strany od Čertova jezera končí v Dunaji a pak i v Černém moři. Vody na opačné straně hřebenu Jezerní hory směřují dlouhou poutí po českých řekách a nakonec korytem Labe až do moře Severního. Kapky potu, které po výstupu Na rozvodí setřete z čela, mohou tedy skončit v moři skoro osmnáct set kilometrů od sebe. Uznejte, že i na tom je něco magického.
Zdroje:
Petr David - Vladimír Soukup: Za strašidly do lesů a skal. Praha 2006, s. 42-45.
Jiří Vopěnka: Šumavská jezera. Vopinovy stránky Šumavy [online], 2005 [cit. 2010-02-13].
Jana Říhová Ambrožová: Ledovcová jezera, karová jezera. Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007 [cit. 2010-02-13].
Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
