Slaný: Kameny z archeologického Eldoráda

Křemencový kámen pod vrcholem Slánské hory, považovaný někdy za povalený menhirFoto: Frederik Velinský

Nad městem Slaný se tyčí nepřehlédnutelná kupa Slánské ho­ry, čedičový masiv, který už v pravěku poutal pozornost člověka. Mohlo tu být skutečné archeologické Eldorádo, nebýt hladu po kvalitním kameni.

Kamenolomy zničily na Slánské hoře všechno, co se dalo. A nebyly v tom samy, divoce se tu kopalo odedávna. Vědci s moderními metodami práce vlastně jen paběrkovali, ale i tak našli mnoho zajímavého. Nejstarší osídlení Slánské hory můžeme díky nim datovat do 4. tisíciletí před Kristem. Nejslavnějším obdobím její pravěké historie byl počátek starší doby bronzové, zhruba o dva tisíce let později, kdy přímo na hoře vznikla velká osada únětické kultury. Další významné osídlení hory pak spadá do 8. a 9. století na­šeho letopočtu.
Pod horou vedla obchodní stezka z Prahy do Sas­ka, byla zde úrodná půda a vyvěraly tu prameny slané vody. Z osady, která tu vyrostla, vzniklo počátkem 14. století město Slaný. Stavělo se ostošest a Slánská hora byla hlavním zdrojem kamene. Vzhled hory v 19. století změnily i velké parkové úpravy. Dnes ji obkličuje městská zástavba a zkoumat už skoro není co. Hora má však stále svá tajemství. 

Jeden z balvanů vykopaných při stavbě sídliště pod Slánskou horouFoto: Frederik Velinský

Na jejich svazích se našlo několik velkých křemencových ka­menů. A to je podle některých geologů zvláštní, vzhledem ke zdejšímu čedičovému podloží. Jeden z kamenů, dlouhý skoro dva a půl metru, leží kousek pod vrcholem, na trase zdejší naučné stezky. Druhý kámen, o velikosti lidské postavy, zase na okraji lesíka na jižním úbočí, kousek nad sídlištěm. Další velké kameny najdete přímo mezi paneláky. Kdo je sem přivlekl a odkud? Podle geologa Milana Špůrka to mohou být pravěké menhiry, které kdysi stávaly na vrcholu hory, odkud byly svrženy. Archeologové však na menhiry ze Slánské hory moc nevěří.
Není známo, odkdy křemencové kameny na svých místech leží. V minulosti se o ně nikdo příliš nezajímal. V 19. století, v čase živého archeologického romantismu, byla nejsledovanějším kamenným objektem Slánské hory čedičová „obětní mísa“ na samém vrcholku, na výběžku skály na východní straně hory. Už v roce 1893 se o ní stručně zmínil archeolog Josef Ladislav Píč. „Zdali kamenná mísa na Slanské Hoře k podobným památkám megalithickým připočtena býti má, neod­vážil bych si ani přisvědčiti, ani popírati,“ napsal tehdy v jednom článku. Mnoho badatelů žilo v přesvědčení, že „mísu“ vytvořili lidé a že sloužila k náboženským obřadům. Ve skuteč­nosti jde o přírodní útvar, kterých je na svazích Sláns­ké hory několik. Žádný z nich nenese stopy po opracování lidskou rukou. To by sice nijak nebránilo v jejich případném rituálním využití, ale my pro něj nemáme žádné důkazy. Jestli Slánská hora byla či nebyla pravěkým obětním místem dnes už nikdo nerozsoudí. A zřejmě ani to, kde se na ní vzaly kameny, které tam vlastně nepatří. 

Zdroje:
Josef Ladislav Píč: Menhir u Klobuk. In: Archaeologický výzkum ve středních Čechách. Památky archeologické XVI, 1893, s. 330.
Václav Štech: Slánská hora. Slánský obzor, 1940, č. 48, s. 7–11.
Jan Němec – Václav Moucha: Slánská hora. Průvodce naučnou přírodovědnou stezkou. Slaný 1984.
Milan Špůrek: Další menhiry v Čechách. Památky a příroda, 1987, č. 4, s. 207–209.
Václav Moucha: V hlubinách věků. In: Kniha o Slaném. Slaný 1994, s. 7–42. 

Vysíláno v Planetáriu č. 34/2010, 21. - 27. srpna.
Rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci.