Bacín: Pravěká svatyně

Na vrcholu Bacína se nachází výrazná, i když nevelká krasová skalní puklina. V roce 1988 ji zkoumali jeskyňáři. Narazili na kosti a starou keramiku, a tak přivolali archeology. Následovalo pět let systematického výzkumu, který přinesl řadu unikátních objevů jak v samotné puklině, tak i v prostoru před ní. Na povrchu kopce se například našlo několik kamenných nástrojů z počátku 9. tisíciletí př.n.l. a přímo v puklině kostra dospělého muže. Pomocí radiokarbonového datování se podařilo určit, že mrtvý byl do pukliny uložen mezi lety 9150 a 8600 př.n.l. O hodně později, asi ve 3. tisíciletí př.Kr., se do pukliny dostala velká keramická nádoba kultury se šňůrovou keramikou. K dalšímu pohřbu došlo na Bacíně v mladší době bronzové, v závěru druhého nebo na počátku prvního tisíciletí př.n.l., kdy do skalní pukliny uložili nositelé kultury knovízské ostatky dvou dětí. Nejspíš právě z té doby také pocházejí střepy čtyř knovízských nádob nalezené před puklinou. Poslední mrtvý skončil v puklině ve starší době železné, asi v 7. nebo 6. století př.n.l. Jeho pohřeb provázely dvě keramické nádoby, střepy z dalších dvanácti se našly před puklinou. Stopy po nějakých rituálech se bohužel ani v tomto případě nedochovaly žádné. Místo bylo hojně navštěvováno i později. Na kopci se našly zlomky slovanských keramických nádob z 8. – 9. století našeho letopočtu, kdy bylo pohanství ještě živé a další nádoby ze 14. nebo 15. století, kdy už v našich krajích dávno vládlo křesťanství. Nedá se předpokládat, že by i tyto nádoby souvisely s nějakým pohanským kultem.
„Pohané“ dorazili na Bacín znovu až v novověku.
V roce 1999 se na vrcholu Bacína pokusil o „trvalý kontakt s mimozemšťany“ radionik docent Ivo Chudáček. Prý proto, že vrch má mimořádný psychoenergetický význam. Docent Chudáček předem varoval všechny účastníky večerního pokusu, že by při něm mohlo dojít ke zhmotnění mimozemšťanů. S pomocí speciálních přístrojů, zejména tzv. ódogenerátoru, je pak přivolával natolik úspěšně, že se přiblížili až na vzdálenost jediného kilometru. Svou přítomnost dávali, podle doc. Chudáčka, mimozemšťané najevo závany větru, vůní fialek nebo mlhou, vznášející se nad loukou. Atmosféra na místě prý byla natolik sugestivní, že jedna z účastnic pokusu křičela hrůzou. Mimozemšťané se nakonec vzdálili, aniž byli spatřeni. Ani vy je nejspíš neuvidíte. Na vrch Bacín nevede turistická stezka a potkat tam můžete nanejvýš divoká prasata. Ta jsou, jak známo, původu ryze pozemského.
Alespoň se to říká.

Frederik Velinský

Prameny:
Matoušek, Václav: Vrch Bacín u Vinařic – pravěké obětiště
Šafařík, L.: Vědecká a výzkumná činnost v pojetí doc. I. Chudáčka,

Čtěte také:
Posvátná místa

Vysíláno v Planetáriu č. 17/2011, 23. - 29. dubna.
Rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci.