Hradsko: Pátrání po Canburgu

18. duben 2010

Roku 805 vpadla do Čech vojska císaře Karla Velikého. Poplenila zemi, ale dobýt hrad, zvaný Canburg, se jim nepodařilo. Češi se nepoddali a vojska odtáhla bez úspěchu. Stejně neúspěšně se už dvě století pátrá, kde hrad, známý z franských kronik, vlastně ležel.

Vojska přišla do Čech ve třech proudech a podle kronikáře se spojila kdesi u Ohře. Odtud prý „táhla ke Canburgu, onen oblehla a zpustošila krajinu vůkol na té straně Labe i za Labem“. Zdá se tedy, že Canburg, ve skutečnosti některé ze slovanských hradišť, ležel kdesi u Labe. Kandidátů je celá řada – vrchy Kalvárie a Hrádek u Litoměřic, hradiště na místě dnešních Lovosic, šárecké hradiště v Praze, Mělník i jiná, vzdálenější místa. Od 19. století se však za nejpravděpodobnějšího kandidáta nejčastěji označuje Hradsko, dnes součást Mšena na Mělnicku, malá osada stojící přímo na bývalém slovanském hradišti.
Toto hradiště vzniklo na mohutném pískovcovém bloku nad údolím Pšovky, naproti mnohem později postavenému Kokořínu, a kdysi na něj mohl být úchvatný pohled. Do okolních roklí spadají jeho skalní stěny až stometrovým srázem. Přístup na hradiště byl možný jen po úzké šíji, přehrazené příčným opevněním. Hradiště zaujalo už jednoho z průkopníků české archeologie Václava Krolmuse, který zde kopal v roce 1819. S teorií o Hradsku jako dávném Canburgu přišel zřejmě v druhé půli 19. století historik August Sedláček, kterého zaujala podobnost jména hradu s názvem nedaleké obce Kanina. V nové době zastával tuto teorii třeba archeolog Miloš Šolle, který v letech 1965 až 1974 vedl na Hradsku vykopávky.
Mezi jeho nejzajímavější objevy patří zbytky žlabu, který zbyl po dřevěné palisádě. Ohrazení z kůlů obkružovalo malý čtvercový prostor nejasného účelu. Kolem se našla spousta zvířecích kostí. Bylo to snad posvátné místo, kde se zabíjela obětní zvířata? Dělo se tak na přelomu 8. a 9. století, právě v době, kdy Čechy pustošili Frankové a přímluva božstev byla jistě žádoucí. Z pozdějších časů se na Hradsku dochovaly zbytky dvorce z přelomu 9. a 10. století a pozůstatky osídlení včetně pohřebiště ze století jedenáctého. Argumenty pro ztotožnění Hradska a Canburgu z franských kronik jsou tedy poměrně chabé. S výjimkou jednoho.
V roce 1890 byly na předhradí nalezeny dvě železné přilby. Právě takové prý podle znalců nosili v dané době franští bojovníci. Kde přesně se našly bohužel nevíme. Jejich nálezce, místní rolník, je jako bezcenné pohodil u zdi hřbitova. Až tam si jich po čase všiml mšenský lékař, amatérský archeolog Juren. Obě přilby byly proražené. Zda kdysi skutečně chránily a možná neochránily hlavy franských bojovníků při obléhání Canburgu je tajemství, které na Hradsku dosud nikdo z hlíny nevydobyl.

Zdroje:
Karel Sklenář a kolektiv: Archeologické památky Čechy, Morava, Slezsko. Opava: Optys 1993, s. 90 – 91.
Michal Lutovský: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri 2001, s. 90 – 91.
Václav Vokolek – Jiří Kuchař: Esoterické Čechy, Morava a Slezsko. Průvodce skrytými dějinami země. Svazek šestý – střední Čechy V. Praha sever, Mělnicko, Máchův kraj. Praha: Eminent 2009, s. 187 – 191.
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Canburg [online]. c2010 [citováno 10. 04. 2010].

autor: frv
Spustit audio