Kleť: Tajemství osamoceného přeslenu

Středověký přeslen, nalezený v Polsku (ilustr. obr.)Foto: Creative Commons, Wikimedia Commons

Hora Kleť proslula objevitelskou činností tamní hvězdárny. Z jejího vrcholu pochází i jeden zvláštní archeologický nález.

Jihočeská Kleť se nachází 7 kilometrů severozápadně od Českého Krumlova. Měří 1085 metrů a převyšuje o 400 metrů okolní krajinu. Nepřehlédnutelnou jí činí i dva stožáry televizního vysílače. Na Kleti najdete také nejstarší českou kamennou rozhlednu.
Projdete-li se po temeni hory ke dvěma jejím vedlejším vrcholům, narazíte na spoustu balvanů. Podle pověsti jsou to zbytky hradu vladyky Hrozna, který tu bydlel se svou dcerou Krasavou, o níž se (pochopitelně inkognito) ucházel i sám kníže pekel Belzebub. Byl však odhalen a dostal od Krasavy košem, pročež prý ze vzteku celý hrad rozmetal na kusy. Přátelé megalitů tvrdí, že by to mohly být menhiry.
První písemnou zmínku o Kleti byste našli v zakládací listině kláštera ve Zlaté Koruně z roku 1263; lidé však na Kleť vystupovali docela jistě i před tím. Svědčí o tom zajímavý nález, učiněný v roce 1958 ve výkopu asi 150 metrů severozápadně od vrcholu. Dva metry pod povrchem tam ležel osamocený přeslen, malý plochý diskovitý předmět z pálené hlíny o průměru 4 centimetry, se středovým otvorem. Těchto předmětů už našli archeologové tisíce, jejich podoba se však v průběhu staletí prakticky neměnila, a tak není snadné určit, ze které doby kleťský přeslen pochází. Archeologové se nakonec shodli na jeho rámcovém zařazení do doby halštatské nebo laténské, což znamená, že ho na vrchol Kleti přinesli pravděpodobně Keltové. Otázkou zůstává proč. 

Hvězdárna v Kleti

Neprokázalo se, že by na Kleti existovalo v pravěku nějaké sídliště. Přesleny přitom sloužily jako pomůcka při spřádání textilních vláken; udržovaly v rovnováze a setrvačnosti vřeteno, dokud na něm nebylo namotáno dostatečné množství nasoukané příze. Proč by si ale nějaká přadlena vybrala pro svou práci právě vrchol nejvyššího kopce v kraji? Je snad nalezený přeslen stopou po nějakém pravěkém rituálu?
V této souvislosti můžeme připomenout zajímavou hypotézu archeologa Jiřího Waldhausera a fyzika Jiřího Mareše, publikovanou před lety v časopise Vesmír. Tito badatelé se sérií praktických pokusů snažili dokázat, že kromě spřádání vláken bylo možné přeslenu využít i jako součásti zařízení, sloužícího k rozdělávání ohně. Skutečně se jim to dařilo – to ale nedokazuje, že se to tak v pravěku skutečně dělalo.
Ale kdyby přece... Co takhle, namísto přadleny, vatra na vrcholu Kleti?
Jak se vám líbí tato hypotéza? 

Literatura:

Beneš, A.: Chlum. Pravěký nález pod vrcholem Kleti. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu, č. 12, 1975, s. 269.
Formánek, T. - Holub, M.: Tisícovky Čech, Moravy a Slezska. Praha 2003.
Mareš, J.J. - Waldhauser, J.: Přeslen - součást přeslice, amulet, nebo zapalovač? Vesmír 83, č. 6/2004, s. 340-343.
Popelka, M.: Experiment s rozděláváním ohně. Vesmír 83, č. 6/2004, s. 344. 

Čtěte také:
KLENOT na jihu Čech
Kleť se mi z cesty, únavo!
Jana Tichá a Miloš Tichý

Vysíláno v Planetáriu č. 21/2011, 21. - 27. května.
Rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci.