Tajemný svět11. března  2007 v 11:15  

Krkonoše: Kamenný kruh u pramenů Labe

Takzvaná Růženčina zahrádka se nachází na severním svahu krkonošského Kotle, 1370 m n. m. Je to nízkým kamenným valem vymezený kruhový prostor o průměru asi 30 metrů. Jeho původ je dodnes záhadou.

Místo zvané Rosengarten byste poprvé našli na tzv. Mannově mapě Krkonoš z roku 1742. Dříve se mu prý říkalo Lung-Schwamm, což je název pocházející snad z lidového pojmenování léčivého lišejníku pukléřky islandské, který se zde kdysi hojně vyskytoval. Nové jméno vymyslel, podle legendy ke Grauparově mapě z roku 1765, hrabě Bedřich Harrach na počest své ženy, hraběnky Rosy, se kterou se na úbočí Kotle zastavil na jaře roku 1743. Název se ujal a vznikla k němu řada romantických pověstí. V nich je vznik kamenných valů kladen dokonce až do 10. století. Na mapě Johanna Christiana z Wolfsburku z roku 1710 však není Růženčina zahrádka vůbec zakreslena. Jako by ještě neexistovala.
Na počátku 70. let minulého století objevil archeolog Jiří Waldhauser v depozitáři libereckého muzea keramické zlomky, nalezené údajně v areálu Růženčiny zahrádky. Střepy pocházely z období kultury lidu popelnicových polí na přelomu doby bronzové a železné. Waldhauser proto usoudil, že Růženčina zahrádka mohla v pravěku sloužit jako kultovní místo se vztahem k blízkým pramenům Labe. Došlo i na archeologický výzkum Růženčiny zahrádky, provedený archeology královéhradeckého muzea Siglem a Vokolkem. Podle nich byl kamenný val sestaven do tvaru, připomínajícího stylizovaný růžový květ. Nic, co by blíže datovalo dobu jeho vzniku nenašli a Růženčinu zahrádku proto označili za novověký útvar.
Z navazující odborné polemiky na stránkách měsíčníku Krkonoše vyplynuly i další hypotézy. Nakonec však převážil názor královéhradeckých archeologů. Podle nich je období vzniku Mannovy mapy Krkonoš, zaznamenávající poprvé Růženčinu zahrádku, obdobím realizací rozsáhlých projektů hospodářského využití západních Krkonoš, kde se rozkládalo panství Harrachů. Celá oblast kolem Kotle byla tehdy poseta boudami a seníky. Louky se sekaly a byly proto zbavovány kamení. Jak víme, hrabě Bedřich Harrach s manželkou Rosou navštívili úbočí Kotle na jaře roku 1743. Podle královéhradeckých archeologů je pravděpodobné, že Harrach při této příležitosti kamenný kruh nejen pojmenoval, ale někdy před uvedeným rokem dal z vysbíraného kamení i postavit - do tvaru připomínajícího růži, na počest své manželky a jako symbolické vyjádření držby těchto území.
Diskuse o Růženčině zahrádce už v 70. letech umlkla, většina odborníků má věc za vyřešenou. Vy však, chcete-li, můžete namísto vědeckých hypotéz věřit třeba pověsti, podle níž se někde v těchto místech nachází "Rýbrcálova zahrádka" a "Rýbrcálovo žertviště". Jde prý o "vrch kamením a travou pokrytý", ke kterému se jde "od Labského vodopádu podle Kotelce" (tedy Kotle). Na toto obětiště prý lidé přinášeli černé kohouty jako oběť Krakonošovi, s prosbou o labskou vodu. Kdo ví, jak to bylo.

Prameny:
Waldhauser, J.: Tajemství Růženčiny zahrádky neodhaleno. Krkonoše, č. 3/1972, s. 12-13.
Vokolek, V. - Sigl, J.: Archeologický výzkum Růženčiny zahrady. Krkonoše, č. 4/1972, s. 6-7.
Waldhauser, J.: Byla vyvrácena teorie o pravěkém nebo středověkém původu Růženčiny zahrádky? Krkonoše, č. 5/1973, s. 12-13.
Pracovníci archeologického oddělení Krajského muzea v Hradci Králové: Polemiku o vzniku Růženčiny zahrádky považujeme za uzavřenou. Krkonoše, č. 6/1973, s. 8-9.
Kolektiv autorů: Krkonoše. Turistický průvodce. Jilemnice 1996, s. 62. 

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 25. ledna  2014 v 18:15       rubrika: Tajemný svět

    Klíčov: Kámen, voda a vlk

    „Pověst zpravuje, že vlk ukradl jedno dítě z Klíčova. Pronásledován obyvateli, musel živoucí dítě nechat padnout, takže mohlo být zachráněno,“ píše se ve starých vlastivědách. Na památku události byl prý západně od Klíčova vztyčen pamětní kámen.

     
  • 23. ledna  2011 v 11:15       rubrika: Tajemný svět

    Neumětely: Hrob věrného Šemíka

    Chcete-li v tichém zadumání postát nad údajným hrobem nejznámějšího českého koně, musíte zajet na podbrdské Hořovicko, do vsi Neumětely. Právě tam, prý před vraty svého dvora, nechal vladyka Horymír pohřbít věrného...

     
  • 19. prosince  2010 v 11:15       rubrika: Tajemný svět

    Javorník: Měsíční kámen

    Nedaleko Javorníku na Prachaticku stojí v lese kousek od silnice zvláštní, skoro dvoumetrový šedozelený balvan. Je prý plný energie a tak je oblíbeným cílem milovníků záhad. Vědci, a s nimi i někteří záhadologové, na...

     

Soutěže

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace