Plešivec: V revíru dobrého ducha Fabiana

Viklan na Plešivci v Brdech, nedaleko JincůFoto: Jakub Pastucha, Wikimedia Commons, Licence Public Domain, volné dílo

Nejznámějším vrchem Brd je asi Plešivec, se svými archeologickými nálezy a také pověstmi, ať už starými a nebo novými.

Plešivec je mohutná zalesněná hora, vybíhající k severu z brdských Hřebenů. Tyčí se skoro 300 metrů nad údolím Litavky a je také zdaleka vidět – od Hořovic i od Berouna. Lidé se o Plešivec zajímali už v dávných dobách, hora měla nepochybně nějaký kultovní význam. Na jejích svazích a úpatí se našlo, zejména v 19. století, celkem devět bronzových pokladů. Nejspíš to byly oběti, ale komu byly určeny, to už dnes těžko rozsoudíme.
Na temeni hory se nacházejí zbytky jednoho z největších hradišť v Čechách. Je dvojdílné a obklopují jej mohutné hradby o celkové délce více než tři kilometry. Hradiště vzniklo v pozdní době bronzové a střežilo zřejmě jediný významný přechod Brd údolím říčky Litavky. Hustě nebo trvale však nikdy osídleno nebylo.
Plešivec je opředen řadou pověstí. Možná právě nálezy bronzových pokladů i jiných předmětů daly vzniknout vyprávění, že se v útrobách hory skrývá zlatý stůl. Plešivec byl prý kdysi sídlem obrů a také proslaveným shromaždištěm čarodějnic. Na skalním útvaru, zvaném Čertova kazatelna kdysi čaroval ďábel a proměnil zdejší výstavné město ve skály a suť. Nejzajímavějším místem hradiště je takzvaná Zahrada, nevelký přirozený prostor na samém vrcholu, obklopený skálami. Patří prý Fabianovi, což je jakási brdská obdoba Krakonoše; dobrý duch zdejších lesů. Pokud byste na Plešivci potkali myslivce, mohl by to být sám Fabian – právě v této podobě se prý zjevuje. Milovníci záhad tvrdí, že se s různými podivnými anomáliemi na Plešivci můžete setkat i dnes. Prý se tu jaksi nepřirozeně chvějí skály, jsou tu prý místa nabitá negativní energií a překvapit vás může nečekané sesutí kamenů. 

Výhled z Čertovy kazatelny nedaleko vrcholu brdského PlešivceFoto:  Brdy-res publica, Wikimedia Commons, Licence Public Domain, volné dílo

Plešivec lákal v 19. století i romantické archeology. Jeden z nich, Břetislav Jelínek, dokonce spolu s malířem Bartolomějem Hlavínem objevil a prozkoumal na západních svazích hory kamenné pohanské božiště. Od roku 1878, kdy jejich výzkum proběhl, však toto božiště už nikdo nenašel. Za pohanskou kultovní památku považoval Jelínek i viklan, který se dodnes nachází pod valy na východním úbočí Plešivce. Je to pozoruhodný balvan, vysoký dva a dlouhý tři metry. Kdysi se kolébal dokonce na dvou čepech, a to do té doby, než do něj uhodil blesk a jeden z čepů rozdrtil. U plešiveckého viklanu se nikdy nenašlo nic, co by opravňovalo k tvrzení, že se skutečně jedná o nějaký pravěký kultovní objekt.
Na Plešivci dnes spíše než obry a čarodějnice potkáte turisty, nelegální hledače pokladů s detektory kovu a nebo jejich úhlavní nepřátele, archeology. Vyskytne-li se na vrcholu sem tam i nějaký ten fořt, vůbec to nemusí být Fabian.
Pro jistotu ho však slušně pozdravte.

Vysíláno v Planetáriu č. 47/2011, 19. - 25. listopadu. 

Rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci.