Rychnovský vrch: Kopec, který duní

Roku 1840 přijel záhadný jev zkoumat německý mineralog Glocker. Místní lidé mu vyprávěli, že zvláště před bouří bývá ve směru od Rychnovského vrchu slyšet hřmění, které je však od bouře snadno odlišitelné. V kraji se říkalo: „Hora rumpluje, přijde bouřka.“ Místní byli přesvědčeni, že hora je plná vody. Glocker dunění neslyšel, vystoupil však na vrchol kopce a zkoumal tamní jezírka. Přitom zjistil, že z tůní vystupují bubliny, které pokrývají hladinu jako perly. Došel k závěru, že za dunění je zodpovědná bahenní sopka, z níž uniká plyn.
Roku 1843 se poblíž nedalekých Třebovic hloubil tunel olomoucko-pražské dráhy a dělníci si burácení z podzemí všimli také. Glocker na základě těchto poznatků rozvíjel dál teorii „plynového vulkánu“ a své závěry roku 1845 zveřejnil v odborném tisku. Jeho článek rozpoutal mezi tehdejšími vědci rozsáhlou diskusi. Glockerovy názory byly vesměs zpochybňovány a zvukové jevy se vysvětlovaly třeba změnami atmosférického tlaku. V roce 1858 zkoumal Rychnovský vrch vídeňský geolog Tschermak. Toho zaujala především existence samotných vrcholových jezírek ze zadržované dešťové vody, která by na kopci vůbec neměla být, vzhledem ke strmému sklonu horninových vrstev a četným puklinám na hřbetu kopce. Našli se však i další svědkové, kteří potvrdili existenci záhadného dunění.

V roce 1902 se podzemním hřměním zabýval další vídeňský geolog Tietze. Nepovažoval za správné fenomén Rychnovského vrchu popírat, jak se asi často dělo. Napadlo ho, že se v kopci možná vyskytují velké dutiny, a že dunění může být působeno pukáním nebo řícením hornin uvnitř těchto dutin. Také on uvažoval o vlivu změn atmosférického tlaku nebo dokonce lokálních zemětřeseních. Nic z toho se však nepodařilo prokázat – nejspíš se o to ani žádný z vědců nepokoušel. V té době bylo ještě tu a tam podzemní dunění v kopci slýcháno. Záhadný jev zdá se definitivně vymizel počátkem 40. let minulého století. Jak napsal v roce 2005 do časopisu Živa Hynek Skořepa, po druhé světové válce už nikdo v okolí Rychnovského vrchu žádné „rumplování“ neslyšel. Vysvětlit se ho nepodařilo a zřejmě nikdy nepodaří.

Rychnovský vrch u Rychnova na Moravě|foto: Obec Rychnov na Moravě

Zdroj:
Skořepa, Hynek: Podorlická pahorkatina – kraj tajemných kopců, Živa 6/2005.

Vysíláno premiérově v Planetáriu v lednu roku 2006 a v upravené repríze v Planetáriu č. 09/2012, 25. února - 2. března.

Rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se od ledna roku 2012 vysílá každé páté Planetárium v měsíci.