Josef Škrábek, laický filozof a historik česko-německých vztahů

8. květen 2016

Spisovatel, laický historik a filozof se zasazuje o česko-německé porozumění. Před válkou ve žil v „Sudetech" a pochází z česko-německé rodiny. Ve středečních Hovorech vzpomíná nejen na to, ale i na komunistický kriminál.

Josef Škrábek (nar. 1928) spisovatel, laický historik a filozof. Před válkou ve žil s "Sudetech", ve Valči a v Karlových Varech, za války v Praze. Po válce se navrátil do rodné obce, vystudoval obchodní akademii v Karlových Varech a v letech 1948-1952 navštěvoval VŠ politickou.

Roku 1958 byl odsouzen za spolčení k velezradě na 7 let; propuštěn na amnestii v květnu 1960. V letech 1968-1969 působil jako redaktor časopisu Obroda. Svým dílem se zasazuje o česko-německé porozumění.

V jeho životě se střídalo dobré a špatné, promítlo se to i do jeho knih "Pohladit slovem", nebo "Slovem proti srsti". "Pleteme si strach a obavy, které pak označujeme za strach. Ale přitom většinou nejde o nic jiného než obavy, že se na náš někdo bude mračit."

"… o co více bylo toho špatného, tím více jsem si vážil toho dobrého," rekapituluje svůj život laický historik, filozof a profesionální spisovatel. Píše především o Sudetských Němcích a životě Čechů s nimi.

Prostředí poznal důvěrně z obou stran. Matka byla naturalizovaná Němka a otec český pošťák v Sudetech. Nebýt hospodářské krize ve 30. letech a samozřejmě Hitlera, Češi a Němci by se naučili žít ve společném státě, tvrdí Škrábek.

"Byly to vlastně jen dva dny, které rozhodly o osudu 1. republiky. V neděli 27. října 1929 byly parlamentní volby, které nastartovaly ideální soužití obou národů. Naděje ovšem zmařilo "Černé úterý" na Newyorské burze, o dva dny později", 29. října.

To vše a mnohem více říká Josef Škrábek ve středečních Hovorech Davida Šťáhlavského.

autor: dst
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.