Charta 77 na vlnách Svobodné Evropy
Podpis, perzekuce, výslech, zatčení, proces, uvěznění, rozhovor a vzpomínka – to vše lze najít v souvislosti s Chartou 77 v dochovaném fragmentu archivu rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Málo známé jsou například vzpomínky básníka a překladatele Jana Vladislava na počátky Charty 77, které pocházejí z roku 1987 – načteny byly tehdy redaktory Svobodné Evropy a my jsme z nich vybrali dvě krátké ukázky.
Svobodná Evropa také upozorňovala na perzekuci signatářů Charty 77 a samozřejmě i dalších postižených, například představitelů Jazzové sekce. Podle možností poukazovali i na ty méně známé, pro které šlo často o jedinou formu publicity, protože pro „běžné“ západní sdělovací prostředky byla perzekuce neznámého signatáře okrajovým a v zásadě nezajímavým tématem.
K tomu se váže i čtení z tehdejšího samizdatového tisku – i takovéto příspěvky jsme zařadili, stejně jako citace z dokumentů Charty 77 i Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, což byla další nezávislá iniciativa založená některými chartisty.
Čtěte také
Velmi zajímavá – a možno říci unikátní – je pak rozhlasová dramatizace procesu se členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1979, vytvořená na základě soudních protokolů zhruba o rok později.
V podání redaktorů a spolupracovníků Svobodné Evropy zde vedle představitelů totalitní justice a neslaných – nemastných obhájců, jejichž možnosti byly prakticky nulové, zaznívají autentická slova Václava Havla, Dany Němcové, Petra Uhla, Václava Bendy a dalších souzených a odsouzených. Jako ukázku jsme z této dramatizace vybrali závěrečné slovo novinářky Otky Bednářové.
Čtěte také
Zhruba od poloviny osmdesátých let začali signatáři Charty 77 poskytovat Svobodné Evropě přímé telefonické rozhovory. Například Václav Havel jich poskytl před listopadem 1989 hned několik. Nejdelší v červenci 1989, a právě z něj jsme vybrali alespoň malou ukázku.
Mezi signatáři Charty 77 byli i političtí vězni padesátých let – asi nejznámějším z nich byl katolický kněz a teolog Josef Zvěřina, který v unikátní nahrávce vzpomíná na své věznění v padesátých letech. Víc si poslechněte v repríze pořadu.
Související
-
Charta 77 ji stála domov i manželství. A přece... Osudové ženy: Zdena Tominová
Portrét překladatelky, spisovatelky a disidentky, kterou statečnost dovedla až do exilu. Po desetiletích ve Velké Británii se do Prahy vrátila až krátce před svou smrtí.
-
Bývalí komunisté a Charta 77? Byli jsme rádi, že konečně dělají něco dobrého, vzpomíná farář Rejchrt
„Výtky, že věřící jsou fíkový list pro záměr bývalých komunistů dostat se znovu k moci, zaznívaly hlavně později. Když se hledala zdůvodnění, proč mít od Charty odstup.“
-
Byla Charta 77 jen okrajovou záležitostí?
6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvedl historik Michal Stehlík, doposud v Československu nebyla jiná podobná protistátní aktivita. (Repríza.)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
