Dál už to společně nešlo. Češi a Slováci se rozvodem vyhnuli balkánskému vývoji

Vladimír Mečiar a Václav Klaus hovoří v zahradě brněnské vily Tugendhat v roce 1992 - Foto: Igor Zehl,  ČTK

Vladimír Mečiar a Václav Klaus hovoří v zahradě brněnské vily Tugendhat v roce 1992Foto: Igor Zehl, ČTK

V polovině srpna roku 1992 už to bylo víceméně jasné: česko-slovenské federaci zvoní hrana. Představy české a slovenské politické reprezentace o státoprávním uspořádání i ekonomickém směřování země byly naprosto odlišné a ochota z nich ustupovat mizivá.

V této situaci už nešlo o to, zda se federace zachrání nebo nezachrání, ale o to, zda její zánik bude klidný a kultivovaný.  

„Sice nám běží o čas, jsme si vědomi, že každé další prodlužování dosavadní krize nás stojí nesmírně mnoho, ale samozřejmě nějaký dramatický, nebo jakýsi balkánský vývoj by nás stál ještě nesrovnatelně více. Proto bychom dávali a stále dáváme přednost té o něco pomalejší, i když přísně termínované cestě pokojného rozchodu na úrovni federálních zákonů a federálních opatření,“ řekl v srpnu 1992 předseda Křesťanskodemokratické strany Václav Benda. 

Komentoval tak skutečnost, že už od červnových voleb probíhala jednání mezi českým vítězem voleb, tedy ODS, a slovenským, kterým bylo HZDS. Cílem jednání bylo do konce září dohodnout, co se společným státem Čechů a Slováků dále. 

Přestávka netrvala dlouho 

Bylo čím dál zřejmější, že společně to nepůjde. Slováci federaci jednoznačně odmítali a chtěli volnou konfederaci dvou prakticky samostatných zemí. To se ovšem vůbec nezamlouvalo české straně. Tedy vládní koalici. 

Česká levicová opozice, která se s rozdělením země nemohla smířit, by na jiné formy soužití, než byla federace, byla ochotna přistoupit. K tomu by ale mělo dojít až po referendu. 

„Je možné, že Češi a Slováci v referendu rozhodnou, že nechtějí pokračovat ve federativním systému. Pak je nutno, po mém soudu, připravit nějaký nový útvar, který by zakonzervoval spolupráci mezi Slováky a Čechy.“
Předseda ČSSD Jiří Horák, srpen 1992

V poslední srpnové dekádě HZDS přerušilo jednání o státoprávním uspořádání. Oficiálním důvodem byly spory ohledně nového šéfa federální bezpečnostní služby, mnozí čeští politici za přerušením viděli snahu Slováků zvýšit svůj vydírací potenciál v dalších česko-slovenských rozhovorech.  

Přestávka v jednáních netrvalo dlouho. Ve středu 26. srpna 1992 se český premiér Václav Klaus a jeho slovenský protějšek Vladimír Mečiar sešli ve funkcionalistické vile Tugendhat v Brně. Jednali tu celý den a hodinu před půlnocí předstoupili před novináře. Oznámili, že se dohodli na návrhu na způsobu rozdělení československé federace na dvě samostatné země. Pokud parlament jejich návrh schválí, federace zanikne 31. prosince 1992. 

V posledním srpnovém vydání Archivu Plus si můžete poslechnout, jak se tyto události odrazily v rozhlasovém vysílání. Kromě záznamů s hlasy Václava Klause a Vladimíra Mečiara můžete slyšet také Pavla Tigrida, Pavla Bratinku, Františka Mikloška a další. 

Vila Tugendhat - Foto: Lukáš Kamen

Autor:  Veronika Kindlová
Pořad: Archiv Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pátek 20:05; repríza neděle 16:35  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace