Max Švabinský: Nevšední talent, nevšední píle, nevšední odevzdání
Letos v únoru je tomu pětapadesát let, co zemřel Max Švabinský. Malíř, kreslíř, grafik, který po celý svůj profesní život platil za velkou hvězdu. Dnes jakoby upadal v zapomnění.
Max Švabinský se narodil v roce 1873 v Kroměříži. Do vínku dostal skutečně nevšední talent, který zúročil beze zbytku. Měl totiž to štěstí, že kromě nadání disponoval také obrovskou pílí, houževnatostí a především láskou ke kreslení a malování.
A právě o své tvorbě hovoří na záznamech, dochovaných v archivu Českého rozhlasu, Max Švabinský nejčastěji: „Měl jsem už připravený plán, co budu pracovat,“ popisuje umělec program svých prázdninových pobytů doma: „Poněvadž v práci jsem měl vždy tu největší radost. A pamatuji si, jak stařenka mně seděla večer co večer u kahance. A já ji kreslil.“
Portréty, známky i vitráže
Max Švabinský patří mezi ty, které lze beze strachu z přehánění označit za národní klasiky. Nebyl sice tak progresivní, jako třeba František Kupka nebo Jindřich Štyrský, ani neudělal takovou díru do světa jako Alfons Mucha, ovšem stopa, kterou zanechal v českém výtvarném umění, je naprosto zásadní.
Portréty známých osobností, bankovky, známky, vitráže, mozaiky – Max Švabinský nevynechal snad žádnou z disciplín malířského umění. Zejména jeho vysoce kvalitní grafická tvorba je důležitým pilířem české moderní grafické tradice. „Moje umělecké krédo je udělat krásný grafický list, který má za úkol krásu grafického umění rozšiřovat po celém světě. (...) Známka je dokument výšky grafického umění té které země,“ řekl Max Švabinský o svých poštovních známkách.
Umělec oceňovaný i komunisty
Zcela zvláštní kapitolou Švabinského tvorby jsou portréty. Pověst zručného portrétisty si vysloužil už během studií na akademii. Mezi českými velikány není mnoho těch, které by Švabinský neportrétoval. Od T. G. Masaryka přes F. X. Šaldu až po Julia Fučíka. Právě kresba profilu posledně jmenovaného zařadila Švabinského – aniž by o to kdovíjak stál – mezi umělce oceňované komunistickým režimem.
V posledních desetiletích Švabinského života jako by kresbička profilu komunistického mučedníka zastínila veškerou jeho další tvorbu. To ovšem Švabinského dílu ani jeho životnímu osudu na zajímavosti nijak neubírá. Ostatně poslechněte si sami – výprava do rozhlasového archivu za hlasem tohoto talentovaného umělce je mimořádně zajímavá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
