Všechno jste prohráli. Tak nazval historik publikaci o sjezdu spisovatelů, který předcházel pražskému jaru

Václav Havel při návštěvě Schillerova divadla v Berlíně (1968). V červnu 1967 byl jedním z kritiků na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů - Foto:  Knihovna Václava Havla,  Archiv Ivana M. Havla

Václav Havel při návštěvě Schillerova divadla v Berlíně (1968). V červnu 1967 byl jedním z kritiků na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelůFoto:  Knihovna Václava Havla, Archiv Ivana M. Havla

Koncem června 1967 se konal IV. sjezd Svazu československých spisovatelů, který je, spolu s několika dalšími událostmi, vnímán jako jakýsi prolog k pražskému jaru 1968. Sjezd se konal ve dnech 27. – 29. června a navazoval na slavné tradice kritických spisovatelských sjezdů.

Toho v pořadí druhého z roku 1956 se slavným Seifertovým vystoupením a třetího z roku 1963. Z tribuny sjezdu zazněla řada kritických příspěvků, a to jak z řad nestraníků (Václav Havel, Alexandr Kliment), tak členů strany, tehdy ještě nenazývaných reformní komunisté. A právě oni byli, v rámci partajní disciplíny, následně potrestáni. Ze strany byli vyloučeni A. J. Liehm, Ivan Klíma a Ludvík Vaculík, stranické tresty dostali Jan Procházka a Milan Kundera.  

Sjezd měl přitom i své stíny – jednání stranické skupiny, fakticky nadřazené plénu, vyřazení dopisu Alexandra Solženicyna Svazu sovětských spisovatelů, který byl na sjezdu přečten, z diskuse i následného sborníku, a také odmítnutí pomoci dosud v Československu vězněným spisovatelům. Šlo například o Jana Beneše a Ninu Svobodovou. 

V pořadu uslyšíte například rozhovor s Arnoštem Lustigem - Foto: Jiří Nedorost, Wikimedia Commons

V pořadu uslyšíte například rozhovor s Arnoštem LustigemFoto: Jiří Nedorost, Wikimedia Commons

Sjezd měl i širší negativní následky – Svazu československých spisovatelů byl komunistickou věrchuškou odebrán týdeník Literární noviny, periodikum, které se v průběhu šedesátých let stalo postupně kritickou tribunou reformě komunistických názorů a díky tomu se dostávalo do opakovaných konfliktů s tehdejší cenzurou. I o těchto konfliktech a cenzurní praxi obecně se na sjezdu mluvilo. 

Režim se však přesto v něčem poučil. Zatímco ze slavného II. spisovatelského sjezdu existují rozhlasem pořízené záznamy a zvukově dochován je tak i již zmíněný Seifertův projev, IV. sjezd rozhlasově pokryt nebyl. V našem pořadu jsme tak mohli čerpat ze dvou vrstev výpovědí o této události. První byly rozhovory se spisovateli (Jan Procházka, Arnošt Lustig, Eduard Goldstűcker) a tiskové konference z roku 1968, druhou pak raně normalizační propagandistické komentáře z roku 1970 a pozdější obsáhlý pořad téže provenience z roku 1974.  

Díky těsně následujícímu pražskému jaru vyšel protokol se spisovatelskými projevy v roce 1968 v masovém nákladu, pouze Solženicynův dopis se tam neobjevil. O sjezdu pak vyšly dvě velmi pozoruhodné knihy: publikace Dušana Hamšíka Spisovatelé a moc (1969), jejímž autorem je poslední šéfredaktor spisovatelského týdeníku, a odborná a na dokumentech postavená práce známého historika Karla Kaplana Všechno jste prohráli (1997).  

Autor:  Pavel Hlavatý
Pořad: Archiv Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pátek 20:05; repríza neděle 16:35  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 18. srpna  2017     Audio  rubrika: Archiv Plus

    Srpen 1992 – politika jako divadlo

    Rozdělení společného státu se stává faktem a získává také časový harmonogram. Diskutuje se o jednoslovném názvu naší republiky, o tradicích obnovené české státnosti i o česko-slovenských hranicích.

     
  • 11. srpna  2017     AudioVideo  rubrika: Archiv Plus

    Konstantin Biebl: Psát čistě a od srdce

    Autor toho nejlepšího z české meziválečné poezie – a zároveň autor hluchých veršů z přelomu čtyřicátých a padesátých let, přitakávajících dobové atmosféře třídního boje. Tím vším byl Konstantin Biebl.

     
  • 4. srpna  2017     Audio  rubrika: Archiv Plus

    Léto 1947 v rozhlase: politici řečnili, ale o Marshallově plánu se mlčelo

    Prezident Beneš v létě roku 1947 cestuje po vlastech českých, Jan Masaryk vzpomíná na svého otce a horníci v severočeském dole slavnostně přebírají darovaný autobus. O tom, že jsme odmítli Marshallův plán a přišli tak...

     

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace