Snižme svou osobní spotřebu opřenou o fosilní paliva, vyzývá enviromentalista
Závěry klimatické dohody v Paříži jsou téměř historické: lidstvo se má v tomto století zbavit závislosti na fosilních palivech, a směřovat tak k zastavení růstu globální tepoty. Jaký vliv budou mít tyto závazky na ekonomiku?
„Doprava po severní mořské cestě je jediným hospodářským prospěchem současného klimatického vývoje,“ uvedl v Dnešním Plusu Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny AV ČR Czech Globe.
Ten věří, že zásadním impulsem pro skokovou změnu klimatu je snížení osobní spotřeby, kterou považuje za ohromně vysokou.
„Lidé si musí uvědomit, že toto je špatný způsob života, že to není nezbytné. Pokud je spotřeba opřena o fosilní paliva, a my už víme, že situace je nesmírně vážná, musíme si přestat tohoto komfortu užívat,“ vyzval vědec.
Podle něj se každý se může postarat třeba o to, aby doma topil na nižší teplotu. „Jako je zvykem v Anglii, kde i velice bohatí lidé topí mnohem méně, nebo cestovat jenom vlakem, a nikoli letadlem.“
„Ochota lidí snižovat spotřebu je velice podstatná. Aby toto chování bylo celoplanetární, je potřeba, aby těžba uhlí nebyla tak levná, a i za samotné palivo se platily hodně velké peníze, nejdřív malé, pak větší,“ radí Hollan.
Tento koncept není nový, dodal expert. „Kromě proslulého klimatologa Jamese Hansena se ke této myšlence nyní přidává i řada ekonomů.“
Pokud bude levné těžit a prodávat fosilní paliva, tak se nakonec někde prodají, vysvětlil Hollan. „Proto je třeba to těžbu zdražit, aby se nevyplatila, a uhlí zůstalo v zemi.“
„Pro pohonné hmoty máme relativně vysokou spotřební daň, a to má to vliv na to, že s nimi neplýtváme jako ve Spojených státech. Ani to nestačí, ale pomáhá to,“ tvrdí vědec.
Podobný poplatek jako dnes platíme za pohonné hmoty, bychom měli platit i za uhlí a zemní plyn. „Postupně by měl ještě dále růst tak, aby byla šance, že emise začnou rychle klesat.“
„Musíme velice rychle ubrat ve spotřebě fosilních paliv, jinak se pařížský teplotní závazek nedá stihnout,“ varoval Jan Hollan.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.