Duel: Mají horníci odcházet do důchodu dříve než ostatní?

Nová pravidla by měla platit od října. Proti návrhu se stavělo ministerstvo financí, podle kterého není možné kvůli hrozbě nezaměstnanosti měnit důchodový systém. Začnou vznášet podobné požadavky i další skupiny zaměstnanců?

Podle Radky Maxové z hnutí ANO, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku, se už teď ozývají zaměstnanci metalurgického průmyslu nebo rentgenových pracovišť.

Maxová: Nezaměstnanost horníků se nemůže řešit důchodovým systémem na úkor jiných lidí.

„Má se to řešit pro všechny zátěžové profese v jednom balíčku,“ je přesvědčena Maxová.

Hornické odbory podle ní zanedbaly vyjednávání o kolektivní smlouvě a netlačily na zaměstnavatele, aby přispíval horníkům do třetího důchodového pilíře. Ten by umožnil horníkům odchod do předdůchodu.

Předseda výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil (ČSSD) má opačný názor. „Horníci jsou jednoznačně nejvíce ohrožená skupina, která nejvíce trpí. O ostatní zátěžové profese je potřeba postarat se jiným způsobem.“

Zavadil argumentuje závěry vládní studie z roku 1990 a studie Krajské hygienické služby z Ostravy. „Průměrná délka života horníků je necelých 62 let, což je o téměř 6 let méně než celostátní průměr. Toto není u žádné jiné skupiny.“

Také kvalita života po odpracování 20 let v dole je podle Zavadila značně omezená. „Horníci trpí dýchacími potížemi, poruchami funkce plic, chronickou bronchitidou,“ vyjmenovává Zavadil.

Podle Maxové jsou tyto údaje zastaralé. „Nepotvrzuje se, že by horníci umírali dříve. Naopak se dožívají o jeden rok déle než je průměrná doba života.“