V případu šikany selhal i školský ombudsman. Měl by z toho vyvodit zodpovědnost, říká zástupce studentů

25. únor 2016

Pražští radní včera odvolali ředitele školy Na Třebešíně, kde studenti šikanovali učitelku, která později zemřela. Ředitel František Bártl se svým odvoláním nesouhlasí a trvá na tom, že šikana s jejím úmrtím nemá nic společného. Co si o případu myslí studenti?

Předseda studentské České středoškolské unie Štěpán Kment je přesvědčen, že v tomto případě neselhalo pouze vedení školy. „Zajímá nás role školského ombudsmana, která se v celém případu vůbec nezmiňuje. Ta zde vůbec nezafungovala."

Pokud žáci a učitelé nemají důvěru ve vedení školy, měla by tu být další instance, na kterou je možné se obrátit. A tou je podle Kmenta právě školský ombudsman. „Jenomže nikdo neví, že pan Eduard Zeman je školským ombudsmanem a že se na něj může obrátit. To o něčem svědčí a je potřeba z toho vyvodit nějaký závěr.“

„Školský ombudsman by měl mít důvěru a být známý tím, že dokáže pomoci. Nicméně takový mediální obraz školský ombudsman nemá. Je otázka, zda má vůbec nějaký obraz,“ říká Kment.

Nakolik selhali žáci, kteří šikaně nečinně přihlíželi a nenahlásili ji?

Podle Kmenta za to může všeobecný strach ze šikany mezi žáky. Bojí se, aby se pak sami nestali obětí. Šikana na školách je velmi rozšířená. Podle výzkumu na druhém stupni základních škol z roku 2005 je 21 % žáků šikanováno denně, 25 % žáků jednou týdně. Jiný průzkum zase podle Kmenta ukazuje, že většina pedagogů není schopna provést základní diagnostiku šikany.

Jak se šikaně bránit?

Okamžitě reagovat a nebýt pasivní obětí, říká Kment. Obrátit se na vedení školy, případně školského ombudsmana. Další možností je Linka bezpečí nebo Linka důvěry.

autoři: Ondřej Nováček , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.