Zachrání prasečí dárci naše poškozené orgány?
Nevratně poškozené lidské orgány lze nahradit buď těmi od dárce nebo orgány umělými. Poměrně novým způsobem je pěstování lidského orgánu uvnitř zárodečného stádia prasete.
S transplantací prasečích orgánů, zvláště ledvin, se experimentovalo už poměrně dávno. Bylo to ale v době, kdy se o mechanismech zodpovědných za odmítání nových orgánů moc nevědělo.
„Velmi intenzivně se v posledních 20 letech pracovalo na tzv. humanizaci prasat,“ uvedl v Dnešním Plusu ředitel Ústavu molekulární biologie Akademie věd Václav Hořejší.
Tím je míněna výměna některých genů, které dělají potíže při odhojování transplantátů v lidském organismu. V injekcích lidského genomu do prasat pokročili nejdále vědci z univerzity v Kalifornii.
„Na začátku vědci musí vypnout geny zodpovědné za vývoj prasečího orgánu, poté se do uvolněného prostoru vloží lidské embryonální buňky z těla pacienta. Pak se začne prasečí embryo vyvíjet, už ale s lidským orgánem,“ popsal celý proces ředitel.
Poté by se vývoj přerušil v určité fázi vývoje embrya, a základ lidského orgánu by se mohl transplantovat člověku. „Vývoj tohoto orgánu už by byl dokončen v lidském těle,“ dodal Hořejší.
Už několik let se jako dobrý pokusný orgán jeví být slinivka břišní, jediný přirozený producent inzulínu, v úvahu přicházejí ale také játra.
Kromě Spojených států je velkým tahounem těchto výzkumů také Japonsko, Jižní Korea i Taiwan. Podle Hořejšího je ale nejrychlejší vývoj v těchto technologiích ve Velké Británii.
„V několika posledních letech byly schváleny výzkumy na lidských embryích, které by asi bylo problematické schválit v jiných zemích,“ vysvětlil vědec.
Velkou výhodou nového řešení je minimalizace možnosti odmítnutí transplantovaného orgánu. Kmenové buňky se berou přímo z těla pacienta, do kterého by později vložily, už v podobě nějakého orgánu. Problémy s odmítáním imunitním systémem úplně odpadly.
„V rovině experimentů bychom se mohli klinických výsledků dočkat možná už za pět let. Brání tomu ještě pořád opatrnost, možná i etické ohledy,“ konstatoval Václav Hořejší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.